Svět se mění před očima. Do popředí se dostávají nové technologie, o kterých před několika lety snili pouze fanoušci sci-fi. Věda a vývoj hrají stále větší prim, a kdo v tomto odvětví zaspí, může očekávat, že se stane ve světě outsiderem. I když řada evropských zemí včetně Česka do vědy investuje stále více peněz, začínají se zejména asijské konkurenci dívat na záda. Výdaje na vědu v České republice loni vzrostly na 88,7 miliardy korun, což bylo o 4,2 procenta více než v roce 2014.

„Za posledních pět let se finanční prostředky utracené za tuzemský výzkum a vývoj zvýšily o dvě třetiny. V letech 2011 a 2012 rostly především díky čerpání dotací EU. Nyní k nim přibyly i zdroje soukromé, především firem pod zahraniční kontrolou," uvedl ředitel odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu Martin Mana.

Vstřícnější rozpočet

A je potřeba opravdu přidat. Loni šlo v Česku na vědu 1,95 procenta HDP, což je evropský průměr. Česká republika za sebou nechala většinu nových členských zemí, ale ani to nestačí. V investicích do vědy se v roce 2014 zařadila v Evropě na 10. příčku, loni už klesla na 16. místo.

Vědci.Zdroj: DeníkTento stav by mohl zlepšit i státní rozpočet, který minulý měsíc schválila vláda a včera o něm jednali poslanci. „Několikrát jsem zdůrazňoval, že navýšení finančních prostředků na vědu je investicí do budoucí konkurenceschopnosti země a nikoliv pouhá spotřeba veřejných peněz," řekl nedávno vicepremiér vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Proto by se podle jeho představ měly výdaje na vědu ze státního rozpočtu zase zvyšovat. Už jen kvůli tomu, že se Česko musí připravit na to, že po roce 2020 už nebude dostávat žádné peníze z evropských fondů. Z nich dostali čeští vědci za posledních pět let 50 miliard korun.

Jen loni se Evropská unie podílela na vědě v Česku z 15 procent. Dalších 32 procent přišlo ze státního rozpočtu. Vědu a výzkum tedy v České republice táhnou soukromé podniky s 51procentním podílem. Zejména ty se zahraničními vlastníky výrazně investují.

Stále významnější pozici ve výzkumu zaujímají i vysoké školy. „V posledních třech letech vydaly veřejné vysoké školy na tuto oblast každoročně 20 miliard korun, to je o deset miliard víc než v roce 2010," doplnila šéfka statistiků Iva Ritschelová.

Premiantem je Korea

Jenomže tato čísla stále výrazně zaostávají za evropskou a světovou špičkou. Třeba více než tři procenta HDP dávají na výzkum jen čtyři země – Finsko, Švédsko, Rakousko a Dánsko. Těsně pod tři procenta HDP věnují na vědu Němci. I to je stále málo proti světovým premiantům. Jižní Korea vydává 4,3 a Izrael 4,1 procenta. „U Izraele ale nejsou započítány výdaje na obranný výzkum," upřesnil Mana. V absolutních číslech ale nejvíce za vědu utrácejí Spojené státy, Čína a Japonsko.

Loni v Česku fungovalo 2870 vědeckých pracovišť a ve výzkumu bylo zaměstnáno přes sto tisíc lidí. Polovina z nich bádala v podnicích, třetina na veřejných vysokých školách a desetina na pracovištích Akademie věd ČR. „Jen loni u nás bylo nově zaměstnáno šest tisíc výzkumných pracovníků, z toho polovina v Praze a Brně," doplnil Marek Štampach z oddělení výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Třetinu pracovníků představují lidé do 34 let.