"Adrián Galád a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR ověřili, že síť pozemních dalekohledů může s družicí dobře fungovat," řekl dnes mluvčí ústavu Pavel Suchan.

Snímek ukazuje mladou kulovou hvězdokupu v galaxii Velké Magellanovo mračno, galaxii na jižní obloze, která je od Země vzdálena 164 tisíc světelných let. Čeští astronomové vyfotili tento vesmírný objekt dalekohledem o průměru 1,54 metru. Unikátní na tom je, že ho ovládali na dálku ze středočeského Ondřejova.

Dalekohled označený DK 154 je součástí sítě Gaia Science Alerts GSA, která organizuje pozemní pozorování zajímavých objektů nalezených družicí Gaia. "Snímkem hvězdokupy NGC 1818 jsme si potvrdili, že dalekohled DK 154 může prakticky okamžitě reagovat na výzvu sítě GSA," uvedl Suchan.

Významný projekt

Astronomická družice Gaia byla loni vypuštěna ze základny Kourou ve Francouzské Guyaně. Patří k nejvýznamnějším projektům ESA. Družice bude měřit vzdálenost, jasnost, pohyby, teplotu a chemické složení asi miliardy objektů ve vesmíru.

Předpokládá se, že najde mnoho nových asteroidů, exoplanet, nov, supernov a dalších objektů ve vzdáleném vesmíru. Díky tomu vznikne rozsáhlý katalog, který se po roce 2020 stane velmi důležitým zdrojem informací pro řadu odvětví astronomie. Pozorování družice Gaia bude doplňovat síť pozemských dalekohledů. Tento dalekohled používají společně čtyři astronomické instituce z českých univerzit i Akademie věd a pracovníci Ústavu Nielse Bohra v Kodani.