Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) rovněž považuje použití síly za chybu. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš hodnotí zásah policie jako nepřijatelný. Za naprosto nepřiměřený označil zásah i předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) je třeba situaci řešit jednáním.

"Jsem zastánce dohody a jednání podle pravidel. Je velmi nešťastné, když se spory řeší násilím," komentoval Bělobrádek průběh referenda, které se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády. Pořádková policie se proto snažila zabránit voličům v hlasování. Zhruba 850 lidí bylo při střetech s policisty zraněno. Právě zásah policistů a množství zraněných vyvolaly kritické reakce i za hranicemi Španělska.

"Zásah španělské policie je absolutně nepřijatelný. Skoro 900 zraněných, starých, mladých, žen. To jsme v Evropě, v roce 2017?" uvedl dnes na twitteru předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ministr Stropnický ve svém komentáři na twitteru napsal, že považuje použití násilí za chybu.

Vyjádřil se i proti odtržení Katalánska od Španělska. "Řešení referenda násilím je chyba. Rozparcelování Španělska, Belgie nebo Itálie ale také. Běžným lidem nepomůže. Hráčům v pozadí ano," míní Stropnický.

"Já samozřejmě otázky spojené s referendem a územní celistvostí Španělska pokládám za interní záležitosti Španělského království a samozřejmě respektuji veškerá rozhodnutí, která v této věci padla ze strany španělských úřadů. Nicméně ten zásah španělské policie proti těm, kteří se snažili zúčastnit referenda, pokládám za naprosto nepřiměřený a očekávám, že bude vyšetřen," řekl předseda Sněmovny Hamáček.

Podle Štěcha používání síly povede k tomu, že tlak Katalánců na osamostatnění bude ještě sílit. "Nejsem příznivcem dalšího dělení v Evropě. Ale pokud k němu má dojít, tak tento proces nesmí být doprovázen násilím na občanech," dodal.

Mírnější ve svých vyjádřeních byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle něhož byly incidenty se zraněními politováníhodné. "Přesto si myslím, že to je především věc, kterou musí Španělé vyřešit sami, a já doufám, že se nebudou opakovat incidenty, které by vedly k takovým půtkám a končily zraněním," řekl.

Události v Katalánsku komentovali také prezidentští kandidáti Michal Horáček a Jiří Drahoš. Horáček se domnívá, že použití síly jen zvýší napětí v zemi. "Tím, že někoho zmlátíte pendrekem, jeho názor nezměníte. Podnítíte svár, který může mít dalekosáhlé následky," napsal dnes na twitter.

Drahoš vyjádřil pochopení pro snahu španělské vlády zamezit konání neústavního referenda. "Střelba gumovými projektily do davu je však rozhodně špatná cesta. Toto já odsuzuji," dodal Drahoš

Proti násilí se již v neděli vyjádřili také čeští europoslanci, bývalý prezident Václav Klaus i několik poslanců. Marek Ženíšek z TOP 09 na svém facebooku podotkl, že není zastáncem jednostranného vyhlášení nezávislosti a referendum považuje za protiústavní. Důrazně však odmítl tvrdý postup pořádkových sil.

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů. O dalších krocích se katalánská vláda bude radit dnes. Španělský premiér Mariano Rajoy se mezitím setká s hlavními představiteli vládní Lidové strany a dalšími činiteli.