"Antisemitismus je určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu směřují proti židovským i nežidovským osobám anebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí," uvádí definice, byť není právně závazná.

Vymezení antisemitismu vypracovala a přijala v květnu 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu (IHRA). "I když byla Česká republika dosud uchráněna nejhorších projevů rasisticky motivovaného extremismu, je v Evropě patrný vzestup antisemitských projevů. Tato definice má význam nejen ve vztahu k našim tradičním a hlubokým vztahům ke státu Izrael, ale i k dobrému soužití s našimi Židy a dalšími etnickými a národnostními skupinami. Může tak posloužit jako vodítko k posuzování nenávistných projevů," řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který přijetí usnesení inicioval.

Vondráček návrh pouze uvedl, diskuse se k němu podle dohody předsedů poslaneckých klubů nevedla. Stejné usnesení přijaly už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.

Nacisté v Osvětimi zavraždili přes 40 tisíc Čechů

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.