Vědci v nejsevernější části Evropy každoročně pracují v oborech, jež jsou typické pro český polární ekologický výzkum. Posuzují například reakce a změny klimatu v konkrétním území i vliv lidí na něj.

Pro Elsnera jde o 26 letní sezonu strávenou v Antarktidě a Arktidě, tomuto specifickému výzkumu se věnuje už od roku 1988. V minulosti tam jezdil v rámci mezinárodních polárních expedic, od roku 2007 pak pravidelně s českým týmem vědců a studentů.

„Teď budeme otevírat svou základnu. Vytváříme tím logistický systém, takže můžeme podporovat i studenty. Od roku 2010 tam totiž organizujeme pravidelný kurz polární ekologie," uvedl.

Předělali rodinný dům

Výstavba polární stanice na Špicberkách stála 30 milionů korun. Vědci zakoupili bývalý rodinný dům, který předělali na dvě laboratoře s ubytovací základnou. Nové technické zázemí tak umožní intenzivnější výzkum a výsledky analyzovat přímo v terénu.

V minulosti si podle Elstera museli kupovat ubytování od Norů, což prý bylo mnohonásobně dražší. „Teď se logistický systém snažíme vytvářet tak, aby byl co nejlacinější a čeští vědci a studenti tam mohli jezdit za rozumné finanční náklady," zdůraznil.

Od roku 2007 se uskutečnil na Špicberkách projekt, který umožnil vznik skromné základny se dvěma kontejnery a gumovým člunem. Díky tomu zde mohli vědci umístit řadu speciálních přístrojů. Automaticky zaznamenávaly klimatické parametry, pomáhaly tak měřit místní vegetaci, živočichy i vliv lidí, protože ve zkoumaném území se dříve těžilo uhlí.

Od Norska získali pro bádání území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních. Vyjednávání stanice s norskou vládou trvalo téměř čtyři roky. Zatím pobývají na Špicberkách každé dva až tři letní měsíce ročně. Do budoucna by chtěli využívat ale i zimní období a své pobyty tak prodloužit. Příští úterý se otevření výzkumné stanice na Špicberkách zúčastní mimo jiné českobudějovický primátor Juraj Thoma.