Čeští vědci se na CERN podle jeho šéfa podílejí významněji než ČR

ČTK 8. 9. 2014

Praha – Příspěvek českých vědců v Evropském středisku pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku je daleko větší, než podíl České republiky na fungování této instituce. Jsou výrazně vidět jak při vývoji technologií, tak při experimentech samotných, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK generální ředitel CERN Rolf Heuer. ČR je členskou zemí CERN od roku 1992, do rozpočtu špičkového střediska experimentální fyziky hospodařícího s miliardou švýcarských franků přispívá zhruba jedním procentem.

Čeští fyzici z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického se již několik let v CERN účastní budování, provozování a vylepšování detekční aparatury ATLAS pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači, známém pod zkratkou LHC.

Heuer přijel v souvislosti s 60. výročím založení tohoto nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumného centra částicové fyziky. Dnes se zúčastnil přednášky na Univerzitě Karlově a prohlédl si i výstavu o CERN v budově Akademie věd na Praze 1.

Jak zdůraznil, částicovou fyziku, aby přinesla zásadní poznatky, nelze dělat individuálně. „Je potřeba vytvářet velké týmy a umět spolu spolupracovat. Teprve velké týmy dají dohromady velké věci," uvedl Heuer. Hnacím motorem jsou podle něj nové technologie.

Přispěli k objevu nové částice Higgsova bosonu

Čeští vědci mohou díky účasti v ATLAS řešit nejzávažnější otázky současného výzkumu ve fyzice částic a být spoluautory zásadních vědeckých objevů. Například detektory, na jejichž vývoji se čeští badatelé podíleli, zásadním způsobem přispěly k objevu nové subatomární částice Higgsova bosonu. Za jeho předpověď dostali Peter Higgs a Francois Engleert loni Nobelovu cenu za fyziku.

Významný příspěvek ČR je podle fyzika Jiřího Chýly vidět i v nadprůměrném počtu autorů. „Na výzkumu Higgsova bosonu bylo ze tří tisíc autorů 63 z ČR, přičemž spolupracujících laboratoří je 180," doplnil. CERN také dává příležitost vysokoškolákům zde trávit dva měsíce, a to nejen ve fyzice částic, ale také v IT technologiích. „Příspěvek mladé generace je obrovský, bez nich by fyzika částic vůbec nemohla být," tvrdí Chýla.

V CERN pracuje 2500 lidí; uživatelů střediska je až 11 tisíc, z toho dvě stovky tvoří Češi. V CERN se například zkoumá kosmické záření, snaží se identifikovat temnou vesmírnou hmotu, vyvíjí technologie nebo se zde studují vlastnosti atmosféry pro klimatologii. Až do příštího jara bude obří urychlovač LHC v odstávce, pak bude pokračovat další výzkum.

„Na prvním místě je Higgsův boson, druhá věc je podrobně prozkoumat jeho vlastnosti. Otázkou bude i nalezení nových částic, které mohou hrát důležitou roli," poznamenal Heuer o výhledu na další tři roky. Mluvit se mezi vědci také začíná o vybudování mnohem většího, až stokilometrového urychlovače. Záleží ale na tom, co se v následujících letech objeví. Dozvědět by se mohli, proč je například ve vesmíru víc hmoty než antihmoty a zda existují supersymetrické částice. „Fyziku částic nečekají nudné časy," konstatoval fyzik Jiří Dolejší.