Snadno vstřebatelná nanovlákna obsahující GSH vyrobili pomocí zařízení, které pracuje na principu rotujícího zvonu. S odstředivou technologií mohou být nanovlákna vyráběna v podobě tenké vrstvy, nebo hmoty strukturou připomínající velmi jemnou vatu, řekl odpovědný řešitel projektu Róbert Hromádka.

GSH se používá v mnoha potravinových doplňcích. Problémem je ale jeho velmi omezená vstřebatelnost ze zažívacího traktu. Proto se hledají takové formy GSH, které by měly vyšší vstřebatelnost a využitelnost v organismu. Jednou z takových forem mohou být i nanovlákna vyvinutá českými vědci, která by mohla umožnit přímé vstřebávání GSH ze sliznic ústní dutiny. Nanovlákna mají průměr menší než 1000 popřípadě 100 nanometrů.

Technologie výroby nanovláken založená na odstředivém principu je rychlejší a méně nákladná než dosavadní elektrospining, což je proces využívající silného elektrického pole. Vědci ji vyvinuli s podporou českého ministerstva průmyslu a obchodu.

Glutathion obsahuje tři aminokyseliny – glycin, kyselinu glutamovou a cystein. Nachází se v buňkách živočichů a většiny rostlin i v bakteriích. Je přítomen v mase, zelenině i ovoci. Kromě mnoha důležitých fyziologických funkcí má klíčový význam pro ochranu organismu před oxidačním stresem tím, že odstraňuje volné radikály, kterých v přírodě lidskou činností stále přibývá, čímž je porušována rovnováha mezi nimi a antioxidanty.

Nízký obsah GSH v těle je spojen s rychlým stárnutím, skvrnami na pokožce, diabetem, nemocemi plic a zažívacího ústrojí, křečovitými stavy, Parkinsonovým syndromem a jinými neurodegenera­tivními poruchami. Vědci zkoumají GSH také v souvislosti s ochranou před ionizačním zářením a chemoterapií. Ionizační záření má význam u medicíny katastrof, nebo v každodenním životě při lékařských vyšetřeních s použitím vysokých dávek rentgenového záření. Pozitivní účinky přidávání GSH do potravy byly klinicky ověřeny.