„Jsem ráda, že v obou prověřovaných oblastech byli čeští žáci nadprůměrní," řekla v úterý ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zařadili se lehce nad průměr 49 zemí (v přírodovědě 47), jež se šetření zúčastnily. „Výrazně nejlepších výsledků v matematice již tradičně dosáhli žáci východoasijských zemí. Z evropských států si nejlépe vedli žáci Severního Irska a Ruska. V přírodovědě měli statisticky výrazně lepší výsledek než čeští žáci školáci jedenácti zemí, mezi které se zařadily Rusko, Finsko, Polsko a Slovinsko. Vůbec nejlépe si vedly Singapur a Korejská republika," uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci jsou přitom zařazováni do čtyř úrovní, takže je důležité i to, jaký je poměr v jednotlivých skupinách. Zatímco Singapur a Korea vykazují v matematice až 50 procent dětí v nejvyšší úrovni znalostí, Belgie a Nizozemsko mají vysoké procento v té nejnižší. „Před dvaceti lety bylo 16 procent českých čtvrťáků v nejvyšší kategorii, loni jich bylo jen osm, v přírodovědě klesli z 12 procent nejlepších na devět," přiblížil Zatloukal trend. Zmíněný prudký pokles znalostí v roce 2007 vysvětlil zásadními změnami vzdělávací soustavy, nahrazením osnov rámcovými vzdělávacími programy a také jinou strukturou výuky, například přesunem vyučování zlomků mezi ročníky.

Zajímavý moment do diskuse vnesl i národní koordinátor TIMSS Vladimír Tomášek, když řekl, že v matematice se od posledního testování v roce 2011 děti zlepšily ve všech třech prověřovaných dovednostech, tedy v prokazování znalostí, jejich používání i schopnosti uvažování. V přírodovědě jsou na tom dobře hlavně s vědomostmi, a to především v biologii, hůř jsou na tom u neživé přírody a nauky o Zemi.

Učitelé a děti to vidí jinak

Šetření, s jehož podrobnými výsledky a didaktickými doporučeními bude seznámena široká pedagogická veřejnost, se zaměřilo též na podmínky vzdělávání a klima ve školách. „Čeští učitelé hodnotili podmínky výuky matematiky a přírodovědy nejlépe ze všech zemí a hned po Japonsku se cítí být nejméně omezováni například nedostatečnými předchozími znalostmi žáků, vyrušováním, nezájmem o výuku či jejich speciálními vzdělávacími potřebami," prozradil Zatloukal. Bohužel děti to vnímají jinak. Jejich chuť učit se matematiku a přírodovědu je podprůměrná. A ke škole podle výsledků šetření TIMSS „nemají dobrý vztah, vyjádřili jednu z nejnižších sounáležitostí se školou a ze všech zemí do ní chodí nejméně rádi".

Ministryně Valachová se s podobným závěrem nechce smířit: „Kroky, které nyní děláme, například přijímání kariérního řádu, nový způsob financování regionálního školství, snižování počtu žáků až na ideálních 24 ve třídě, ale také podpora větší součinnosti školy a rodičů, směřují právě k tomu podstatnému, totiž aby děti chodily do školy rády."

Pro zvětšení klikněte na obrázek!

Výsledky českých chlapců a dívekZdroj: Deník