Politici jednohlasně tvrdí, že školné lze uzákonit až po spuštění nového systému finanční pomoci studentům. Jeho věcný záměr už schválila Fischerova vláda. „Projekt je administrativně poměrně náročný, takže by mohl být spuštěn v roce 2012,“ řekl Petr Matějů, šéf autorského týmu. Jan Vitula, který vyjednává za TOP 09, naznačil, že školné by se mělo týkat studentů, kteří nastoupí do prvních ročníků v roce 2013.

Životní náklady se zvýší

Podle výzkumu Eurostudent z minulého roku činí měsíční životní náklady studenta veřejné VŠ zhruba 8500 korun. K nim by tedy mělo přibýt školné, i když s největší pravděpodobností nikoli přímé. „Chceme, aby ho zpětně platili až absolventi po dosažení průměrného platu,“ uvedl lídr ODS Petr Nečas. Pokud ho člověk nedosáhne do 45 let, stát by mu platbu odpustil. Poplatek za studium nemá přesáhnout dvacet tisíc ročně. Pokud si na ně člověk půjčí, musí ovšem počítat s úrokem. Paradoxní je, že chudší studenty by to znevýhodnilo, protože ti bohatší by mohli zaplatit ihned, bez úroků, ba dokonce s jistým bonusem.

Na živobytí i školné si studenti mohou přivydělat na brigádách. Rudolf Haňka, profesor na univerzitě v Cambridge a šéf Rady pro reformu VŠ, z toho ale nadšený není: „My v Británii studenty opravdu dřeme, tři roky nemají šanci si ani vydechnout, natož třeba při škole pracovat. V Česku jde o běžnou záležitost.“ Schwarzenbergova strana preferovala okamžité platby, takže aspoň prosadila, že školy dostanou peníze od státu ihned a jemu je posléze budou formou daní absolventi splácet.

Školné jako motiv

Prezident Václav Klaus, který je zastáncem školného, podotkl, že musí mít především motivační charakter. „Školné je považováno primárně za další zdroj financování vysokých škol. Takový krok by byl hrubou koncepční chybou. Tento aspekt je pro mne naprosto okrajový, druhořadý,“ řekl Klaus.

Studium na vysokých školách podraží

I akademičtí funkcionáři zdůrazňují, že školné jim umožní zvyšovat kvalitu výuky. Ovšem také věří, že nebude vytěsňovat státní příspěvek. „Musí představovat peníze navíc, v důsledku jeho zavedení se nesmí snížit financování veřejného vzdělání z rozpočtu,“ uvedl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Jeho škola se v minulosti přikláněla k zakotvení ročního zápisného ve výši 3200 – 6400 korun.

Demotivace a stres

Podle sondy Eurostudent si 66 procent vysokoškoláků školné nepřeje. „Pro mě je z principu nepřijatelné. Bude mít pouze demotivační a stresující vliv,“ myslí si čerstvá absolventka Vysoké školy chemicko-technologické Lenka Ferdová. Dodává, že není výhrou opouštět univerzitní budovu s diplomem a zároveň s dluhem. Matějů ale oponuje tvrzením, že v Česku se titul vyplácí. „Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaného člověka je proti středoškolákovi o třetinu vyšší,“ uvádí.

Na stránkách www.denik.cz se ke školnému rozpoutala bohatá debata. Její účastník Mirek soudí: „Pokud vezmu v potaz, že školné bude 100 000 korun za pět let, je to pakatel za to, co díky němu můžou v budoucnu získat. Osobně bych zaplatil dvakrát tolik, pokud by se to odrazilo v kvalitě a systému celého školství, které je dost na huntě a chybí mu dlouhodobá koncepce a řád.“ Iniciativa SOS student už naopak organizuje petici proti školnému.

ROZHOVOR

Autor projektu finanční pomoci studentům Petr Matějů: Zátěž studentů se nezvýší. Zaplatí až úspěšní absolventi

Profesor Petr Matějů věří, že odložené školné pomůže zvýšit motivaci studentů i příjem vysokých škol.

Počítá věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům se zavedením školného?
Ne. Když jsme ho připravovali, tak všichni říkali, že školné u nás hned tak zavedeno nebude. Nicméně efektivní systémy finanční pomoci existují i v zemích, kde školné zavedeno není. Naopak uzákonit školné bez systému půjček a grantů nelze.

Jenže i váš návrh studenty zatíží. Předpokládáte totiž, že půjčky budou úročeny pěti až osmi procenty, což není málo…
Tento typ zadlužení má v sobě zabudovanou psychologickou bariéru, neboť si půjčujete na něco, co má svým způsobem nejistou budoucnost. Právě proto v našem návrhu trváme na tom, aby absolvent platil procento až z příjmu, který opravdu má. V takovém systému by si podle našeho výzkumu vzalo půjčku 40 procent vysokoškoláků.

Váš projekt počítá i s nevratnými granty a stipendii…
Právě, půjčky jsou až třetí možností v pořadí. Grant a sociální stipendium, které plně hradí stát, by dohromady měly dát zhruba 3500 korun měsíčně. V tu chvíli by půjčka mohla činit zhruba pět tisíc měsíčně, aby posluchač mohl bez rodičovské pomoci hradit svoje náklady na vysokoškolské studium.

Mohli by premianti pokrýt náklady z prospěchového stipendia?
To by záleželo jen na konkrétní vysoké škole. Pokud bude chytrá, pak školné rozdělí do dvou kupiček. Jednu použije na vylepšení platů špičkových pedagogů. Druhou pak na získání co nejlepších studentů. Samozřejmě těm talentovaným ze sociálně slabších rodin by studium měly zaplatit, stejně jako to dělá třeba Harvard.

K půjčkám na živobytí mladým lidem teď přibude školné ve výši 20 tisíc ročně. Zvládnou to?
To je ale maximální strop, který nevyužijí všechny univerzity. Navíc je téměř jisté, že u nás bude z hlediska studentů odložené školné. Finanční zátěž během studia se tedy pro posluchače rozhodně nezvýší. Platí až úspěšný absolvent.

To máte na mysli uštvaného učitele s nástupním platem 14 500 korun, malým dítětem a hypotékou na krku?
Není to tak dramatické, rozdíl mezi australským, americkým a českým absolventem není tak velký. Podle žebříčku OECD je Česko třetí v pořadí co se týká ekonomické návratnosti VŠ vzdělání. U nás se investice do vzdělání velmi vyplácí.

Jak si stát pojistí, aby absolventi svůj dluh splatili?
Kontingenční splátka se po dosažení průměrného platu stane daňovou povinností. To mimochodem zajistí, že úroky na půjčky budou moci být nízké, protože návratnost bude stoprocentní. Pokud půjde o absolventa technického oboru, u něhož dotyčný zůstane, stát mu může dát slevu.