„Zemětřesení zaznamenaly seismické stanice dvě minuty před druhou hodinou ranní," uvádí seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu AV ČR. „Zemětřesení dosáhlo 3,5 magnituda a jeho epicentrum bylo v hloubce 9 kilometrů severně od obce Nový Kostel," popisuje Josef Horálek.

Podle něj bylo toto zemětřesení trochu jiné než předešlé roje. „Zatím to vypadá, že se opět jednalo o samostatný otřes se sérií dotřesů. Vyloučit se však nedá ani varianta, že se mohlo jednat o pokračující roj z května letošního roku. Podle našich dosavadních poznatků však mohu říci, že tyto záchvěvy nemají klasický rojový charakter," vysvětluje Horálek.

Lidé byli z otřesů v šoku 
i přesto, že jejich síla byla menší než v květnu. Tehdy nejsilnější otřes dosáhl 4,5 stupně magnituda a byl jedním ze dvou nejsilnějších zemětřesení za posledních sto let. Pojišťovny měly kvůli němu nahlášené nejvyšší škody v historii, vyšplhaly se na více než deset milionů korun.

„Záchvěvy mě vzbudily před druhou hodinou ranní. Najednou se ozvala rána, zatřásla se postel a začalo cinkat nádobí, které mám ve stěně," popisuje včerejší otřes Vlaďka Brzková z obce Lipoltov na Chebsku. „Mysleli jsme, že nám bouchla bomba na zahradě," dodává čtenářka Deníku Denisa Kašparová ze Skalné. Popisované hřmění podle seismologů nedoprovází každé zemětřesení. „Tento úkaz se nevyskytuje všude – je daný specifickou geologickou stavbou a rezonančními schopnostmi svrchní slupky zemské kůry v západních Čechách. Jde o efekt velmi exotický a jinde v Česku se v této míře nevyskytuje," vysvětlil před časem Deníku Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu.

Odborníci přitom nevylučují, že by se záchvěvy mohly opakovat. „Další zemětřesení nemůžeme s jistotou vyloučit. Je možné, že se ještě nějaký záchvěv objeví, ale kdy přesně, to nedokážeme stoprocentně stanovit," dodává Josef Horálek s tím, že se otřesy z května a pondělní noci dají přirovnat k aktivitě z přelomu let 1985 a 1986.

Že by ale v ČR hrozilo silnější zemětřesení, podle odborníků příliš nehrozí. „Podle informací z několika posledních století a ani podle naší znalosti geologické stavby 
v oblastech, kde se zemský povrch pohybuje, nic nenaznačuje, že by u nás silnější otřesy hrozily," vysvětlil Špičák. Další aktivní oblastí je Hronovsko, kde jsou nejsilnější zemětřesení do 2,5 magnituda. Sporadické otřesy se objevují v Povltaví u Orlíku. 

Zaznamenaná zemětřesení v ČR

Zemětřesné roje na Chebsku
1897 – listopad
1900 – červenec
1903 – únor až červenec
1908 – říjen až listopad
1911 – duben
1929 – květen
1936 – prosinec
1962 – září až říjen
1985–86 – prosinec až únor
2000 – září až prosinec
2008 – říjen
2011 – srpen

Nejsilnější zemětřesení v Česku:
Prosinec 1985, květen 2014 – síla 4,5 magnituda

Jak měří Richterova stupnice
3 – Nejnižší hodnota, kterou může pocítit i člověk. Nezpůsobuje škody.
4 – V domech se třesou věci, bez větších škod.
5 – Blízko epicentra může slabě poškodit budovy.
6 – Špatně postaveným budovám hrozí zřícení.
7 – Ničí i nepoškozené domy, zasahuje oblast 100 km od epicentra.
8 – Zcela zničené domy, zasahuje 
i do vzdálenosti několika set kilometrů. Na světě se objeví průměrně jednou ročně.
9 – Fatální škody do vzdálenosti tisíce kilometrů, vyskytuje se jednou za dvacet let.
10 – Nikdy nebylo zaznamenáno.