Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chřipka se už plíží Táborskem

Tábor - Tradičně nejvíce postiženou skupinou populace jsou předškolní děti, nejmenší výskyt respiračních infekcí je registrován u lidí starších šedesáti let.

1.2.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

V tomto týdnu krajští hygienici zaznamenali další nárůst relativní nemocnosti v kategorii akutních respiračních infekcí. Oproti minulému týdnu vzrostla o necelých 11 procent.

„V regionu registrujeme relativní nemocnost 1755 případů na sto tisíc obyvatel, byl tedy opět překročen práh zvýšeného výskytu a na Českokrumlovsku práh epidemického výskytu. Nejvyšší nárůst zaznamenalo Českokrumlovsko, kde registrujeme 3118 onemocnění na sto tisíc lidí. Tady druhým týdnem pokračovala epidemie akutních respiračních infekcí,“ uvedl František Kotrba z KHS Jihočeského kraje.

Práh zvýšeného výskytu je uváděn pro 1500 případů na sto tisíc obyvatel, o epidemii se pak hovoří při překročení 2000 případů.
V minulých dnech vyhlásilo zákaz návštěv například vedení nemocnice v Českém Krumlově, domovy pro seniory v Kaplici a v Českém Krumlově a ředitelské volno měla i jedna českokrumlovská základní škola. Před prahem epidemického výskytu se s 1973 případy nachází Českobudějovicko.

Ve všech okresech regionu hygienici zaznamenali oproti předcházejícímu týdnu vzestup nemocnosti, (kraj průměrně +10,9%), především v okresech Český Krumlov, o 24,7 procenta, Tábor, o 19,3 procenta, přičemž ve čtvrtém týdnu mělo Táborsko nárůst 9,1 procenta. Po těchto dvou okresech následuje Písek s nárůstem 13,7 procenta.

Tradičně nejvíce postiženou skupinou populace jsou v případě akutních respiračních infekcí předškolní děti, nejmenší výskyt je registrován u lidí starších šedesáti let.

Z ordinace táborské pohotovosti poslala s touto nemocí lékařka Eva Nešpolová do postelí v sobotu tři pacienty.

Během nedělního rána ošetřila dalších šest nemocných, z toho čtyři s příznaky respirační infekce. Pohotovost se také v neděli poprvé mohla vyhnout vybírání poplatků.

„Zatím ale smlouvu nikdo nepodepsal a všichni zaplatili devadesát korun,“ řekla lékařka. Sloužící zdravotní sestra se domnívá, že nikomu se v době zdravotních problémů nechce číst potvrzení o daru kraje, které obsahuje řadu pro lidi nesrozumitelných paragrafů.

Svým podpisem například souhlasí s využitím svého rodného čísla a dalších osobních údajů pro zpracování Jihočeským krajem.Také Jana Čížková, která do ordinace přišla s celou rodinou, si pro každého 90 korun přinesla. „Se zrušením poplatků nesouhlasím, byl to správný krok,“ vysvětlila.

Autor: Alena Šatrová

1.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
15 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT