„Kriminalitu máme poměrně rovnoměrně rozloženou po celém městě, takže jsme nemohli určit jenom jednu lokalitu, která by byla výjimečná,“ řekl Deníku Volf, jenž si opatření jednoznačně pochvaluje. „Teď máme klid a spadla nám kriminalita,“ pochvaluje si primátor bezmála sedmdesátitisícového města.

Efekt změny podle něj dokládají čísla. Zatímco před loňským červnem podle něj v průměru každý týden přicházelo zhruba deset nových žádostí o doplatek na bydlení, ke konci března úřady nově neregistrují ani jedinou. A kolik sociálně slabých lidí se z města naopak odstěhovalo? „Víme o třech rodinách. Tito lidé se často stěhují, mají takovéhle chování v krvi,“ míní Volf.

Podle kladenského primátora vítají loňské nařízení také obyvatelé města. „Nejdůležitější je, že jsme zastavili pokles cen nemovitostí,“ pochvaluje si. Ceny dříve klesaly, protože lidé neměli zájem kupovat byty a domy poblíž ubytoven.

Změna se naopak nelíbí některým politikům. Skupina senátorů loni sporné ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi napadla u Ústavního soudu. Podle nich popírá některé zásady Listiny základních práv a svobod, třeba principy obecné rovnosti a zákazu diskriminace. O záležitosti před měsícem jednala i vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) doporučila, aby vláda do řízení také vstoupila. Její kolegové však rozhodli, že návrh senátorů nepodpoří.

KDO TO NEZAŽIL, NEUVĚŘÍ

„Ten, koho se to netýká, bere tyto věci na lehkou váhu. Kdo to zažil, mluví úplně jinak,“ říká Volf. Obeslal proto zástupce všech měst, která na svém území přijala obdobná opatření, a chce v Kladně uspořádat jejich setkání. Starousedlíkům podle něj změna všude pomohla a rádi by o její výhodě přesvědčili politiky na praktických příkladech.

JEDINÝ FUNKČNÍ NÁSTROJ

Opačný názor zastává Institut pro sociální inkluzi (IPSI), jehož cílem je předcházet sociálnímu vyloučení. Jeho lidé na základě veřejných zdrojů v Česku napočítali více než 70 měst a obcí, které novým žadatelům doplatky na bydlení nevyplácejí. „Tato města se na úkor ostatních zbavují závazku vůči chu-dým občanům,“ kritizuje jejich přístup Martin Šimáček, někdejší šéf vládní Agentury pro sociální začleňování.

Kromě Kladna zavedly tzv. opatření obecné povahy z větších měst například některé městské části v Ostravě či Jirkov nebo Sokolov. Tam se obávají, že pokud by soud opatření zrušil, mohli by jen přihlížet, jak se k nim znovu stěhují sociálně nepřizpůsobiví lidé. „Tento nástroj je jediný funkční, který nám pomohl rozvázat ruce,“ řekla místostarostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO). „Další nápor lidí, kteří k nám přicházejí bez jakékoliv vazby na region a hlavně bez chuti pracovat, už není možné zvládnout,“ konstatovala.

Některá města tzv. zónu se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů vyhlašují jen v omezeném rozsahu. Příkladem je třeba Děčín. „Vyhlásili ji na místě, kde je počet obyvatel relativně nízký a spekulativní ubytování je velmi nekvalitní,“ přiblížil Šimáček z IPSI. „Pokud bude město s těmi lidmi dále pracovat a nenechá je ve štychu, tak to opatření může mít pozitivní efekt,“ připustil.

Lidem v nouzi by měl pomoci chystaný zákon o sociálním bydlení. Minulé vládě se ho nepodařilo prosadit. Nyní nový zákon připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. IPSI se nelíbí plán ministerstva na tzv. sociální domovy s ostrahou. Podle Šimáčka by byly příliš nákladné. Při práci s lidmi ve vyloučených lokalitách preferuje sociální práci a cílené dávky.