Setkali jste se s nedostatkem zdravotních sester? Způsobilo vám to problémy? Hlasujte v anketě (vpravo) a diskutujtze (pod článkem).

Přitom už nyní má podle průzkumu Deníku s nedostatkem sester problém 141 tuzemských nemocnic, tedy více než polovina.

Někde tak třeba na třicet lůžek připadají dvě sestry, které musí zvládnout celou péči od podávání léků, udržování hygieny až po odběry. Nemocnice tak často řeší, zda kvůli nedostatku sester nezavřou některá oddělení.

aké jsou důvody? Špatné finanční ohodnocení, noční směny, zátěž pro tělo i psychiku či časté přesčasy. „Jestli je ve zdravotnictví hodně bolavé místo, pak jsou to platy sester i pomocného personálu,“ domnívá se vrchní sestra z kroměřížské nemocnice Hana Kučerová.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta jsou peníze ale jen jedním z problémů.

„Je potřeba dát ředitelům nemocnic do ruky nástroj, aby mohli kvalitní personál odměňovat volněji, a nikoli jen v rámci tabulkových platů,“ uvádí. Podle něj ale může k řešení přispět chystaná reforma zdravotnictví, která povede k redukci nadbytečných zdravotnických zařízení.

Cestou je podle Cikrta také využití sester, které do Česka přicházejí zejména z východních zemí.

„Nedostatek sester je problém nejen u nás, ale i v Evropě. Je na ředitelích jednotlivých nemocnic, aby sehnali personál a nedocházelo k omezení péče. Ministerstvo teď dělá analýzu, jejímž cílem je zjistit, kde je pracovníků málo. Měli bychom se také zamyslet, proč absolventky škol nenastoupí do zaměstnání. Může to být dáno třeba i platy. Ředitelé nemocnic se musí držet tabulek a nemohou odměňovat kvalitní zaměstnankyně,“ řekl Cikrt.

Platy sestřiček
Londýn - 53 000 Kč
Berlín - 58 250 Kč
Paříž - 39 675 Kč - 74 257 Kč
Bratislava - 12 500 Kč
Praha - 25 800 Kč
(Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč)

Praze chybí 500 sester
Inzeráty, kterých jsou v novinách i na internetových stránkách stovky. Pražské nemocnice svádějí o kvalitní pracovnice boj. Kdyby měly být uspokojeny potřeby všech pražských špitálů, muselo by do nich hned zítra nastoupit na pět stovek sestřiček.

Mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jana Jelínková už před časem Deníku sdělila, že vzhledem k nedostatku ošetřovatelského personálu byli nuceni přechodně uzavřít i některé části klinik. Problémy má nemocnice na standardních odděleních, ale i jednotkách intenzivní péče interních oborů a kardiologie. Situaci tu teď řeší z vnitřních rezerv a postupně zvyšují stavy pomocného personálu.

Podle ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka se zřejmě Česko bude muset přiblížit trendu západní Evropy, kde o pacienty pečují v nemocnici spolu s personálem i příbuzní. Například na dětské hematoonkologii by se bez pomoci rodičů neobešli. „V celé nemocnici chybí kolem stovky pracovnic,“ sdělila včera mluvčí Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči Martina Štanclová.

Zařízení se snaží nalákat nové pracovníky na zaměstnanecké výhody. Například nemocnice na Bulovce nabízí stálým zaměstnancům bonus pět tisíc korun za to, když přivedou novou posilu. Ale ani to příliš nepomáhá

Dvaadvacetiletá Marie se po maturitě rozhodla přestěhovat do Prahy a začala pracovat v Motole. „Zpočátku to bylo fajn, problém nastal v okamžiku, kdy jsem se dostala na vyšší odbornou školu a potřebovala studium skloubit se školou. Na oddělení nás bylo málo, a přehazování směn nebylo ideální. Kolegyně byly mnohdy neochotné, a i když si se mnou službu vyměnily, byly naštvané,“ popisuje. Před koncem roku proto odešla do soukromého zařízení, kde objednává pacienty.

„Mým úkolem je vést registr lékařům. Někdy si připadám spíš jako přepojovatelka hovorů, ale mám čas na studia,“ připouští Marie. Podle ní není vyloučené, že se v budoucnu do nemocnice vrátí.Zařízení, které by nemělo s hledáním personálu problém, v hlavním městě téměř neexistuje. Po sestrách se shání i nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Tady kromě typických zdravotních sester, pracují i boromejky. „Chybějící zaměstnankyně trápí i nás. V současnosti nám chybí asi šest pracovnic,“ řekl ředitel nemocnice Jaroslav Štrof.

Vedení pražských zařízení se však pomalu připravují na to, že situace bude ještě horší. Po změně systému přípravy na sesterské povolání totiž vyjde letos ze škol jen kolem tisícovky kvalifikovaných sester. Dosud jich bylo pět tisíc. Střední zdravotnické školy navíc vychovávají jen zdravotnické asistentky, a ty mohou pracovat pouze pod dohledem sestry. Pražské nemocnice navíc přestaly táhnout sestry ze Slovenska, protože se situace v tamějším zdravotnictví zlepšila.

V motolské nemocnici, kde je zaměstnáno kolem dvou tisíc zdravotních sester, je jich ze zahraničí čtvrtina. „V současnosti u nás pracuje dvanáct procent Slovenek a stejný počet Ukrajinek,“ řekla za Motol mluvčí Eva Jurinová.

Ne příliš růžově vidí situaci i vítězka soutěže Sestra roku Alena Mellanová z Prahy. „Česká republika by se měla učit například od Holandska. Tam pracuje na nemocničních odděleních zhruba stejný počet sester jako u nás, ale o mytí, krmení a převlékání postelí se navíc starají lidé, kteří mají menší dosažené vzdělání. Takový model pak samozřejmě přispívá k lepší péči o pacienta,“ poznamenala pro Deník.
Lucie Boháčová, Petr Štrompf
V Brně si sestřičky vychovávají
Zatímco ostatní nemocnice v republice jen těžko shání zdravotní sestry, ty brněnské mohou být klidné. Zdravotních sester tu je totiž dostatek a odejít se nechystají. Brněnské nemocnice si totiž své sestry „vychovávají“ už na školách.

„Nedostatek sester opravdu nepamatujeme. Dokonce nám tu leží žádosti o práci, které ani nemůžeme uspokojit,“ uvedla například mluvčí svatoanenské nemocnice Naďa Kuklínková. Podle ní je to díky úzké spolupráci se zdravotnickými školami.

To potvrzuje také zdejší náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Zvěřinová. „Studentky, ale také studenti k nám chodí na praxi. U toho dokonale poznají pracovní prostředí a my si je proklepneme. Většina z nich pak u nás zůstane i po škole,“ popsala nábor nových sester Zvěřinová. Díky tomu nemocnice nemusí přijímat sestry ze zahraničí. „Pro ty u nás bohužel nestačí místa,“ doplnila Kuklínková.

Zájem o studium zdravotnických oborů potvrzují i školy. „Už po prvním kole přijímacího řízení máme plných šest tříd. Snažíme se mladé na školu nalákat. Možná k nám chodí rádi, protože sídlíme ve středu města, možná se studentům líbí to, že nabízíme různé vzdělávací programy a soutěže,“ říká ředitelka brněnské Střední zdravotnické školy v Jaselské ulici Jarmila Kelnarová. Sestřičkám se zřejmě líbí i v Nemocnici Milosrdných bratří. „Pracují u nás téměř tři stovky zdravotních sester. Netušíme, proč jich máme proti zbytku Česka dostatek. Někdy zájemkyně o práci tvrdí, že k nám jdou za rodinnou atmosférou, kterou jinde nenajdou,“ míní mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš.

Podle něj zdejším oddělením schází spíše sanitáři. „Každý sanitář musí mít absolvovaný akreditovaný kurz všeobecný sanitář a musí mít očkování proti hepatitidě typu B. Většinou adepti na sanitáře nesplňují některou z těchto povinností a musíme je pak odmítat,“ objasnil Gejdoš.
Problém je také v tom, kolik peněz sanitáři dostávají. „Jejich hrubý plat se podle tabulek pohybuje kolem deseti tisíc korun měsíčně. Zdravotní sestry mají v průměru kolem dvaceti tisíc korun. Sanitáři proto leckdy odcházejí za lépe placenou prací,“ doplnil Gejdoš.