Konec úplatkům. Hranice pro přijímání darů, o kterých budou muset politici a další veřejní funkcionáři informovat, klesne na polovinu. Nově by měli hlásit všechny dary, jejichž hodnota přesáhne pět tisíc korun, a to včetně jejich popisu a jména dárce. Navrhuje to vláda v novele zákona o střetu zájmů, kterou poslala do připomínkového řízení. Chce tak odkrýt případné pokusy o korupci.

Návrh je součástí širších změn přichystaných v souvislosti se snahami upravit činnost lobbistů. Ti totiž mohou svým vlivem docílit například to, kudy povedou silnice, nebo to, zda a kolik si budeme připlácet na zdravotnictví.

Až dosud však není v Česku jejich činnost nijak regulována. Vláda nyní vypracovala návrh zákona o lobbingu, který to má změnit.

NÍZKÉ SANKCE

„Jeho základními prvky je povinná registrace lobbistů a jejich zaměstnanců v registru,“ říká mluvčí vlády Petra Doležalová. Na registr by dohlížel Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Lobbisté, politici i další veřejní funkcionáři by měli pravidelně odevzdávat čtvrtletní zprávy o svých kontaktech. Stejně tak budou muset poslanci i senátoři u projednávaných zákonů uvádět, s kým o nich jednali. Pokud to neudělají, budou všem hrozit pokuty až do výše sto tisíc korun.

Odborníci se však zatím k chystanému návrhu staví spíše skepticky. Finanční pokuta za porušení zákona je prý příliš nízká.

OMEZENÝ ZÁKAZ

„Zákaz činnosti by byl pro lobbisty jistě citelnější,“ míní Petr Leyer z Transparency International. Tu však bude možné lobbistům zatrhout pouze tehdy, když včas neregistrují sebe nebo své zaměstnance.

Navíc je podle Leyera činnost, která by se u lobbistů sledovala, příliš úzká. V podstatě by se sledoval pouze vznik zákonů, nikoliv dalších rozhodnutí, která mají na lidi často větší vliv. Například u radních Energetického regulačního úřadu, jejichž rozhodnutí mohou ovlivnit ceny energií.

PO DESETI LETECH

„V materiálu absolutně chybí problematika střetu zájmů, která je důležitou součástí protikorupčních opatření,“ míní Karel Škácha z Nadačního fondu proti korupci (NFPK). 

Skepse panuje také kvůli tomu, že se jedná už o několikátý pokus prosadit zákon o lobbingu. První návrh se objevil už v roce 2009 a pak následovaly další bez konkrétního výsledku.