Pacientům s cukrovkou prvního typu, kterých je v Česku kolem 58 tisíc, roste naděje na plnohodnotný život bez závažných zdravotních následků. Standardní glukometr budou totiž lékaři postupně nahrazovat monitorovacím senzorem, který se zavádí pod kůži.

Nepůjde o nic drastického. Čidlo tenké jako vlas a dlouhé asi pět milimetrů diabetikům zavedou třeba pod kůži na paži, u dětí na hýždích. Senzor sleduje hladinu cukru a informace předává malému kapesnímu přijímači, který pak diabetika na změny upozorní alarmem. Vlastně se jedná o obdobu známé chůvičky postavené vedle postele kojence.

Potíž je v tom, že čidlo vydrží pracovat pouze týden, pak se musí vyměnit. To dosud stálo přibližně 1200 až 1500 korun.

Děti zdarma

A teď ta dobrá zpráva. Výměnu od října z velké části hradí zdravotní pojišťovny. U dětí do sedmi let dokonce stoprocentně. „U dětí s inzulínovou pumpou se do letošního září hradilo 24 senzorů za rok, což umožnilo monitorování maximálně po 40 procent času. Nyní přichází rozšíření a tento limit mizí," řekl Deníku Zdeněk Šumník, vedoucí lékař oddělení dětské diabetologie a endokrinologie FN v Motole.

Pojišťovny proplatí dětem do sedmi let sledování po 100 procent času a pacientům do 18 let po 70 procent času. Dospělí pojištěnci zaplatí z každého senzoru čtvrtinu částky, což v praxi znamená 300 až 600 korun podle typu. Na léčbu diabetu vydá VZP ročně kolem šest miliard korun.

Pražský advokát Petr Syrovátko používá inzulínovou pumpu a teď si nově nechává pod kůži vpravovat i senzor. „Člověk si musí zvyknout, protože s sebou nosí ještě jednu krabičku. Zavedení bylo rychlé a stejně snadno jsem si i zvykl," řekl.

Někteří odmítnou

Ne každý diabetik ale takového pomocníka chce. „Citliví lidé uvádějí, že je dráždí či svědí. Další bariérou jsou alarmy, které je stresují. Může se stát, že se spustí i šestnáctkrát denně. To je také důvod, proč náklady do veřejného zdravotního pojištění nebudou nijak extrémní," vysvětlil Jan Šoupal, ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Největší výhodou této nové metody je měření hladiny cukru každých pět minut ve dne i v noci. „Aby měření bylo efektivní, musí ho pacienti používat dlouhodobě, což znamená 70 procent času a více," řekl Šoupal. Senzor denně zachytí bezmála 300 měření a může upozornit pacienta na vývoj jeho zdravotního stavu. Standardním glukometrem se lidé měří většinou dvakrát až třikrát denně, proto prakticky nedokážou rychle reagovat na prudké výkyvy.

Příznaky cukrovky
– trvalá žízeň
– malátnost
– nucení na toaletu
– špatné vidění
– svědění pokožky
– pocení

Důsledky
– postižený zrak 
a oslepnutí
– chronické postižení ledvin
– amputace nohy
– srdeční infarkty
– mrtvice

Denis Drahoš