Po zaprášené ulici proslulého mosteckého sídliště Chanov pobíhá partička chlapců. Zamíří do bývalé prodejny smíšeného zboží, nyní domu před demolicí, kde zčásti kopou do meruny a zčásti zpívají romské písně.
Oblohu pokrývají dešťové mraky bez jediného slunečního paprsku. Toto počasí jako by dokreslovalo ponurnou atmosféru sídliště. Nelze se divit, každodenní boj o přežití stojí mnoho sil. Jen pětina obyvatel tu má práci a zbytek přežívá ze sociálních dávek ze dne na den.
„Chceme, aby to u nás vypadalo lépe. Město nám to slíbilo, ale zatím se nic neděje,“ povzdechl si Pavel Bystrý. „Podívejte se, jak to u nás vypadá,“ ukazuje na okolí plné stavebního materiálu odpadků a bez jakékoliv zeleně Josef Zeleňak. „Stále marně čekáme na slíbené nové hřiště s umělým povrchem,“ dodává.
To však místní může trápit nejméně. Do ghetta nejezdí téměř žádný autobusový spoj. Není tu ani ordinace lékaře. Provizorní prodejna potravin místní rozhodně neuspokojí a z vodovodních kohoutků dlouhých jedenáct let neteče teplá voda.
Přesto místní věří v lepší příští. „Budou tu snad bydlet i obyvatelé Mostu,“ věří Pavel Bystrý.
V současnosti Most spolupracuje s třemi zdejšími občanskými sdruženími, která se snaží spojit romskou a neromskou komunitu v pestrou směsici obyvatel sídliště. Také Úřad práce v Mostě jeví zájem o ghetto a dotuje místa pro veřejně prospěšné práce. Zájem je však minimální.
Sídliště Chanov vzniklo v sedmdesátých letech, důvodem byla výstavba bytů pro dělníky státní firmy. Místo nich zde ubytovalo město Romy. Celé sídliště patří městu, kterému místní nájemníci již dluží přes 80 milionů korun za nájemné a služby s ním spojené.
Posledním významným hostem byl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Ten údajně chystá koncepci na zlepšení podmínek žití v Chanově. Na ni chce vyčerpat co nejvíce dotací z fondu EU. Je to ale už pátý ministr, který místním slibuje. A Čunkovi zvlášť tu nemají důvod příliš věřit.