Díky elektronické identitě by měly postupně zmizet fronty na úřadech, se kterými bude možné komunikovat z pohodlí domova. Pro běžnou komunikaci bude stačit přihlašovací jméno a heslo, ale například pro online převody majetku bude zapotřebí identifikace elektronickou občankou. Zákon o elektronické identitě navazuje na stávající zákon o občanských průkazech, jehož novela prošla minulý pátek druhým čtením ve Sněmovně. Díky ní budou občanky s čipem vydávány plošně zdarma, ne za poplatek 500 korun, jako je tomu dosud. Dnes schválená novela je součástí evropského systému eIDAS, akčního plánu eGovernmentu pro roky 2016 až 2020, díky kterému budou propojeny úřady ve všech členských státech EU. 

Česko usnulo na vavřínech

Podle zprávy OSN, která měří úroveň eGovernmentu, je Česko v tomto směru až na 50. místě, hned vedle Běloruska, Brazílie a Bulharska. Přitom zavedení dalších prvků eGovenrmentu není tak těžké – stačí jen kopírovat od států, kde to funguje. Dobře jsou na tom například v Británii, Austrálii, ale i v Estonsku, Dánsku nebo Nizozemí.

Podle europoslance Pavla Teličky (ANO), člena výboru pro průmysl, energetiku a výzkum v Evropském parlamentu (ITRE), je naprostý základ, aby jednotlivé rejstříky byly vzájemně propojené a aby informace od občanů a podniků stačilo vložit do systému pouze jednou, „ČR je dlouhodobě na úplném chvostu EU v oblasti e-Governmentu. Moje přání je, abychom jsme se dostali na úroveň Estonska, ve kterém je kromě svatby a pohřbu možné bez vaší fyzické přítomnosti vyřídit všechny úřední úkony elektronicky", dodal Telička. 

Přečtěte si:  Elektronicky lze ověřovat identitu občanů EU, Zeman to podepsal

Podle českého europoslance Jaromíra Kohlíčka (KSČM), který je rovněž členem ITRE, jdou totiž databáze jednotlivých ministerstev velmi obtížně propojit. „Chybí jednotný koncept, a to i uvnitř našeho malého státu. Přesto se domnívám, že zde jsou některé nadějné národní i mezinárodní projekty (např. poměrně slušně fungující databáze kradených vozidel a technických průkazů, schengenský systém v části „hledané osoby"). A to mne naplňuje mírným optimismem", dodal Kohlíček.

Máme však i projekty, které se dlouhodobě osvědčily. Díky Czech POINTu, je možné online získat výpisy z katastru nemovitostí, z rejstříku trestů či živnostenského rejstříku. Datové schránky podle statistik jsou využívané hlavně mezi úřady. Navíc koncem minulého roku přijalo Ministerstvo vnitra projekty na digitalizaci státní správy za 14 miliard korun. V porovnání s ostatními zeměmi je to ale stále málo. 

Přečtěte si: Nižší ceny mobilních dat? Vláda novelu podpořila, zákazníci vyhráno nemají

Cílem Akčního plánu EU je do roku 2020 zavedení takových „novot" každodenního života, jako například elektronické založení firmy a vyřízení záležitostí se studiem, nebo stěhováním v rámci celé EU. Brusel by chtěl dále digitálně propojit obchodní a insolvenční rejstřík členských států a zajistit výměnu informací správy sociálního zabezpečení a zdravotnických služeb eHealth. 

Částka pět miliard eur je podle europoslanců těžko vyčíslitelná, „problém spočívá v tom, že je těžko představitelné pouhé nahrazení psaných dokumentů „na papíře" jejich elektronickou verzí. Je to podobné jako skok při zavedení mobilních telefonů proti do té doby existujících pevných linek. Nechtěl bych být tedy v kůži toho, kdo bude oněch 5 miliard hodnotit", dodal Kohlíček. Pozitivní efekt zde určitě bude, „zda to však konkrétně bude 4,5 miliardy, nebo celých 5 miliard není v konečném důsledku to nejdůležitější. Podstatná je výrazná úspora a pokrok", dodal Telička.

ITRE vychází z názoru, že digitalizace státní správy, se postupně přelije i do sféry soukromé. V praxi je to ale přesně naopak. Tahounem digitalizace je například bankovnictví, nebo některé obory sdílené ekonomiky.

Psali jsme: Šanony a fronty na úřadech i 25 let po revoluci? Máme co dohánět