Církev požádala o vydání lesů ve Vojenském újezdu Brdy

Mezitím se objevila informace, že Vojenský újezd Brdy bude zřejmě definitivně zrušen až od počátku roku 2017, tedy o rok později proti plánu. Je to údajně z toho důvodu, že se až na 1,5 roku protáhnou složité převody armádních ploch na katastry obcí sousedících s újezdem, který má být rozdělený mezi Středočeský a Plzeňský kraj.

Jaké kroky budou ze strany ministerstva obrany pokračovat a jaká je skutečnost, jsme se zeptali mluvčího resortu Petra Medka.
Ten Příbramskému deníku včera připomněl, že zákon po schválení v Senátu musí ještě podepsat prezident republiky. „Během února se sejde meziresortní komise, která bude řešit vytvoření chráněné krajinné oblasti. Katastrální členění je připravené, zpracovaný návrh vychází z historických hranic z roku 1949 a příslušné obce ho schválily již v roce 2012, následně s ním souhlasila i vláda," konstatoval mluvčí.

Schválením zákona pak podle Petra Medka přejdou tato území do katastrů příslušných obcí k 1. lednu 2016, kdy by měl být zrušen Vojenský újezd Brdy a vyhlášena CHKO Brdy. Majetek, s výjimkou vodních zdrojů pro obce, zůstane i po zrušení újezdu ve vlastnictví státu.

„Pyrotechnická očista bude dokončena podle plánu do konce roku 2017. Vlastními silami ji provádí Armáda ČR, která vytvořila speciální odřad složený ze dvou prvků celkem o 93 osobách. Zatím je provedena očista 25 % celkového území, na konci roku 2015 bude vyčištěno 57 procent prostoru, na konci roku 2016 to bude 89 procent," dodal Medek.

V průběhu tohoto roku pak bude připraveno nové značení území, tzn. například směrové, dopravní a turistické značky. Ministerstvo obrany se už před časem snažilo zklidnit úvahy těch, kteří varují před developerskými záměry. Fámy o developerských projektech v újezdu jsou podle rezortu liché, protože území, s výjimkou vodních zdrojů, zůstane v majetku státu (v tomto případě státnímu podniku VLS). To by se tedy ti nevěřící mohli ptát na to, co se zamýšlí s existujícími soukromými pozemky na Kolvíně a na Padrti?

Navrácení rožmitalského velkostatku

Nyní už je navíc veřejným tajemstvím, že církev požádala ministerstvo obrany v době před parlamentním a senátním hlasováním o navrácení území bývalého rožmitálského velkostatku.

Podle Františka Čejky z Rožmitálu to dělá asi 50 kilometrů čtverečních plochy. Podle Čejky je tak zaděláno možná na soudní spory o pětinu území současného Vojenského újezdu Brdy.

František Čejka na tento fakt společně s existujícími soukromými pozemky v Brdech dlouhodobě upozorňuje a dopisy rozeslal před hlasováním jak poslancům, tak i senátorům. Jak se k tomu politici postavili, dokládá například už hlasování v Senátu. Vždyť zákon podpořilo pouhých 33 ze 37 přítomných senátorů, proti byl jediný – někdejší člen KSČM Jaroslav Doubrava. Kde byli zbývající senátoři? Vždyť je jich celkem 81. Podle Čejky nechtěli mít nic společného s tímto nepovedeným zákonem a raději nehlasovali. „Oni už vědí, že je něco špatně," komentuje situaci Čejka.

Na řadu nesrovnalostí ohledně rušení vojenského újezdu a s tím souvisejícího vzniku CHKO Brdy upozorňují odpůrci od začátku.

Shrňme si, jak bude případná CHKO Brdy vypadat. Vždyť nebude provedena pyrotechnická očista dopadovek Padrť, Jordán a Tok, střelnice Kolvín údajně zůstane armádě, podobně jako bývalá kasárna na Míšovech, kde má být vedle bunkrů, jež má pronajaté Nadace Železná opona, zase armáda. Kasárny prý budou totiž používat vojáci v rámci výcviku takzvaného boje o osadu.

Pak je ještě ve hře zabrání dalšího území mimo turistický ruch pro polygon bezpilotních letounů. Zájem je o cílové plochy Tok a Jordán, v jednání je údajně i území cvičiště Bahna. K tomu si odečtěme další lokalitu U Němých, kde je tajné podzemní vojenské zařízení a také 560 hektarů plochy tvoří vojenské cvičiště Brda. Až ten zbytek bude CHKO Brdy.

Jak vnímají situaci kolem Brd zástupci obcí?

Například strašický starosta Jiří Hahner řekl Příbramskému deníku v den, kdy teprve senátoři měli před sebou hlasování, že v případě schválení zákona začne obec pracovat na přípravě nového územního plánu. „Máme extrémní zájem okamžitě námi spravované území vyhlásit jako absolutně nezastavitelné. Čeká nás řada jednání s orgány životního prostředí, jelikož chceme, aby na území CHKO neměla možnost vjíždět motorová vozidla, která neplní hospodářskou nebo ochranou funkci spojenou s tímto územím. Budeme požadovat, aby turisté navštěvovali Brdy jen pěšky nebo na kole a chovali se dle nastavených pravidel, která toto území maximálně ochrání. Oslovíme také armádní agenturu pro hospodaření s majetkem ohledně převedení staveb týkajících se pitné vody do majetku obce," uvedl Hahner a řekl, že uvažované vodní dílo Amerika (tzv. suchý poldr na Klabavě – pozn. red.) prezentované v médiích absolutně odmítají.

Obecnický starosta Josef Karas byl stručnější, když prohlásil, že se budou snažit chránit území proti možným developerským projektům a také chránit zdroje pitné vody.

Rožmitál sice leží v údolí pod brdskými lesy, ale nemá historický nárok na přidělení katastrů na rozdíl od obcí výše jmenovaných. Přesto se starosta a poslanec Josef Vondrášek o dění kolem Brd zajímá. „I když město nezíská žádný katastr, bude mít zájem o řádné fungování CHKO a budeme se ucházet o místo správy CHKO," řekl Vondrášek.

O nutnosti změn územních plánů hovoří také jinecký starosta Josef Hála. Dodává, že ale samotné územní plány stejně nějaké velké výstavbě nezabrání. „Čeká nás boj o vodu, ochrana vody – tedy získání zdrojů vody a vodovodů do vlastnictví obcí," jmenuje to nejzásadnější starosta a upozorňuje, že CHKO musí být v provozu, ne se ustavovat k 1. lednu 2016.

„Mým osobním úkolem bude tlačit na spolupráci CHKO s vojáky. Vojenský útvar tady v Jincích je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Od Lázu až prakticky po Zaječov na Berounsku máme všechny obce v MAS (místní akční skupina). Tu jsme stavěli nejen pro získání peněz v dalším plánovacím období, zejména do malých obcí, ale právě i proto, že budeme společně řešit problematiku Brd, ochrany přírody, územních plánů, vodních zdrojů a podobně. V partě se to lépe táhne, nehledě, že většina starostů je neuvolněných a musíme si vyměňovat poznatky," uzavřel Hála.

Jak je známo, Plzeňský kraj spolu s obcemi sousedícími s Brdy, jsou jiného názoru, než jejich kolegové na druhé straně pohoří. Středočeský hejtman Miloš Petera říká, že se velmi těžko smiřuje s tím, že Středočeský kraj přijde o část území ve Vojenském újezdu Brdy, který má být zrušen.

„Domnívám se, že zákon, který projednal Senát, je špatný. Vojenský újezd Brdy měl být vyjmut z tohoto zákona a jeho budoucnost měla být řešena samostatně. Neboť nedošlo k dohodě dvou sousedních krajů – Plzeňského a Středočeského," namítl hejtman Petera s tím, že Středočeský kraj bude i nadále velmi bedlivě sledovat, jaký bude další osud území Vojenského újezdu Brdy. Současný stav ochrany přírody je podle hejtmana mnohem lepší než to, co umožňuje statut Chráněné krajinné oblasti. „Tím, že jedna třetina území Vojenského újezdu Brdy připadne Plzeňskému kraji, budou o něm rozhodovat jiní úředníci, kteří mohou mít na věc odlišný názor, než ti středočeští. Obávám se zejména, že dojde k zástavbě území. To by mohlo ohrozit jednak nedotčenou přírodu v Brdech a za druhé i zásobárny pitné vody, na nichž jsou životně závislé tisíce obyvatel obcí a měst v sousedství Brd," dodal Petera a také připomněl, že i když bude zrušen Vojenský újezd Brdy, neznamená to, že vše bude přístupné veřejnosti. Ministerstvo obrany si totiž podstatnou část území i nadále ponechá a mám obavy o bezpečnost lidí, kteří se na území újezdu vydají.

„Domnívám se, že se nepodaří bezezbytku odstranit a bezpečně zlikvidovat veškerou nevybuchlou munici, která se na území středních Brd ve velkém množství vyskytuje," připomněl hejtman.