Téhož dne vpodvečer se pak v katedrále svatého Víta zúčastní prezident slavnostní mše, která připomene dva roky od zvolení papeže Benedikta XVI. Obřad povede apoštolský nuncius Diego Causero.

Vztah státu a katolické církve není v Česku dosud dořešen, a to ani v rovině narovnání majetkových křivd způsobených komunistickým režimem, ani mezistátní smlouvou s Vatikánem. Pro její ratifikaci nebyla politická vůle. S návrhem smlouvy vyjádřil v minulosti otevřený nesouhlas i Klaus.

Koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS) letos v únoru uvedl, že stojí o obnovení jednání s církvemi. Podle ministra kultury Václava Jehličky (KDU-ČSL) by se mohlo dospět k částečné nápravě majetkových požadavků "kombinovaným způsobem". Na základě obecného restitučního zákona by majetek dostaly církevní řády a kongregace. U katolických diecézí se politici spíše kloní k finančnímu vyrovnání, tedy k ocenění majetku, který si stát, kraje a obce ponechají. Dříve se hovořilo zhruba o jedné miliardě korun.

 

Katolické církvi podle kardinála Miloslava Vlka jde o spravedlivé majetkové narovnání, o to, aby byla samostatná a na státu nezávislá a aby měla z čeho si vytvořit účinný ekonomický model pro svůj život. Církve současně usilují o kooperační vztah se státem. Požadovat totální "majetkové vyrovnání" se státem a současně žádat vzájemné partnerství však podle prezidenta nelze.

Klaus se hlásí k Církvi československé husitské. Po zvolení prezidentem před čtyřmi lety neprojevil - na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla - zájem o děkovné Te Deum ve Svatovítské katedrále.