Bude těsně před krajskými volbami a restituční zákon patří k nejméně populárním předlohám. Vracení majetku církvím ve schváleném rozsahu podle průzkumů veřejného mínění odmítá 80 procent občanů.

„Představitelé církví si pomocí zákona nárokují převedení majetku českého státu do vlastnictví jiných právnických osob, aniž by dokázali, že jim to kdy patřilo," řekla například Deníku spisovatelka Lenka Procházková, která kvůli navrženému způsobu narovnání mezi státem a církvemi dokonce podala trestní oznámení na arcibiskupa Dominika Duku. To policie odložila, ale Lenka Procházková se nevzdává. Nyní se stala tváří petiční akce, kterou včera spustilo Hnutí za přímou demokracii.

Vyzývá lidi, aby svými podpisy dali najevo svůj odpor proti tomu, aby církve získaly majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhradu 
59 miliard. Vyplácený peněžní objem se ale během třiceti let může zvýšit až na 96 miliard, protože bude zohledněn inflační vývoj.

Hlavním argumentem koalice je kromě mravního apelu na odevzdání toho, co bylo ukradeno, finanční a správní hledisko. Zákon má odblokovat nakládání s pozemky, na kterých by chtěly hospodařit obce. A stát v průběhu 17 let přestane vyplácet platy duchovním.

Momentálně dotuje chod sedmnácti církví a náboženských společností. „Jen v roce 2011 dosáhly tyto příspěvky výše 1,42 miliardy," podtrhuje místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Koalice se obává, že počet církví, které by o příspěvek časem žádaly, může rapidně růst.

Obce si nepolepší

Opoziční ČSSD nabízí zcela jinou optiku. Stínový ministr financí Jan Mládek tvrdí, že celková výše náhrad byla výrazně nadhodnocena, aby část prostředků mohly dostat i nekatolické církve, které žádný majetek neměly.

„Církevní pozemky byly oceněny daleko výš než ty, které se vracely ostatním restituentům, my chceme rovné podmínky," říká ekonom Mládek. Připomíná také, že ani před únorem 1948 nesměla katolická církev nakládat se svěřeným vlastnictvím volně: „Výnosy měly jasně definovaný účel, tedy pastorační, školskou a sociální činnost."

Podle něj by tento cíl splňoval speciálně zřízený církevní fond, který by zisk z vrácené půdy, lesů i nemovitostí spravoval a rozděloval.
Politik ČSSD upozorňuje, že obce rozhodně nedostanou odblokovaný církevní majetek darem. „Při prvním prodeji nebudou noví vlastníci platit daň z převodu nemovitostí, to naznačuje, že zákonodárci počítají s čilým obchodováním s navrácenými pozemky," soudí Jan Mládek. Opozice se ale nejvíc obává prolomení restituční hranice před rok 1948.

To odmítá předkladatelka zákona, ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09): „Vracet se bude jen majetek, který církevním subjektům skutečně patřil. U každé jednotlivé položky bude muset být tento fakt prokázán. Důležité je, jak s navráceným majetkem církve naloží. Lze právem předpokládat, že veřejně prospěšné aktivity církví na poli sociální péče, zdravotnictví či hospiců se po přijetí navrhovaného zákona dále rozvinou."

Čím argumentují autoři protestu

Legislativně-právní důvody

Církevní majetek se vydává na základě politické dohody. Církev nemusí svá práva, včetně identifikace majetku, prokázat a doložit.
Objem nemovitostí, které má tímto zákonem církev římskokatolická získat, přesahuje rozlohu, kterou církev užívala před vznikem první republiky.

Historické důvody

Povaha církevního vlastnictví nebyla soukromá, ale pouze veřejnoprávní. Nový zákon nakládání s majetkem však nijak neomezuje.
Návrh zákona relativizuje restituční období stanovené na dobu od 25. února 1948, protože předmětem vydání je i majetek, který podléhal pozemkové reformě z roku 1919 a její revizi z roku 1947.
Předloha může zpochybnit zabavení majetku dle Benešových dekretů – např. Řádu německých rytířů.

Ekonomické důvody

Při ocenění majetku byly použity vyšší ceny, než je současná realita, a neodpovídají ani cenám, které byly použity u fyzických osob.
Finanční náhrada je úročena podle míry inflace, takže konečná částka bude vyšší než udávaných 59 miliard Kč. Restituenti – fyzické osoby – nárok na inflační doložku neměli.

Problém možných dopadů zákona

Zákon uvolňuje nakládání s pozemky pouze pro církve a řády k dalšímu nakládání, ale nezajišťuje jejich přednostní převod nebo prodej.
Podle návrhu zákona bude možné zpochybnit některé právní vztahy – smlouvy o pronájmu, které byly uzavřeny správci tohoto majetku v minulosti.

Zdroj: Hnutí za přímou demokracii