Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Církevní restituce jsou na vodě, alarmuje nová petice

Praha – Vzduchem létají miliardy, stovky hektarů i nadávky do bezbožníků či flanďáků. Takové emoce budí spor o církevní restituce. Sněmovna sice zákon v červenci schválila, ale konec je ještě v nedohlednu. Oranžový Senát zákon s velkou pravděpodobností vrátí, koaličním poslancům se může podařit je přehlasovat, ale je otázka, zda stejnou sílu najdou i v případě veta prezidenta Václava Klause.

24.7.2012 20
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petr Šimr

Bude těsně před krajskými volbami a restituční zákon patří k nejméně populárním předlohám. Vracení majetku církvím ve schváleném rozsahu podle průzkumů veřejného mínění odmítá 80 procent občanů.

„Představitelé církví si pomocí zákona nárokují převedení majetku českého státu do vlastnictví jiných právnických osob, aniž by dokázali, že jim to kdy patřilo," řekla například Deníku spisovatelka Lenka Procházková, která kvůli navrženému způsobu narovnání mezi státem a církvemi dokonce podala trestní oznámení na arcibiskupa Dominika Duku. To policie odložila, ale Lenka Procházková se nevzdává. Nyní se stala tváří petiční akce, kterou včera spustilo Hnutí za přímou demokracii.

Vyzývá lidi, aby svými podpisy dali najevo svůj odpor proti tomu, aby církve získaly majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhradu 
59 miliard. Vyplácený peněžní objem se ale během třiceti let může zvýšit až na 96 miliard, protože bude zohledněn inflační vývoj.

Hlavním argumentem koalice je kromě mravního apelu na odevzdání toho, co bylo ukradeno, finanční a správní hledisko. Zákon má odblokovat nakládání s pozemky, na kterých by chtěly hospodařit obce. A stát v průběhu 17 let přestane vyplácet platy duchovním.

Momentálně dotuje chod sedmnácti církví a náboženských společností. „Jen v roce 2011 dosáhly tyto příspěvky výše 1,42 miliardy," podtrhuje místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Koalice se obává, že počet církví, které by o příspěvek časem žádaly, může rapidně růst.

Obce si nepolepší

Opoziční ČSSD nabízí zcela jinou optiku. Stínový ministr financí Jan Mládek tvrdí, že celková výše náhrad byla výrazně nadhodnocena, aby část prostředků mohly dostat i nekatolické církve, které žádný majetek neměly.

„Církevní pozemky byly oceněny daleko výš než ty, které se vracely ostatním restituentům, my chceme rovné podmínky," říká ekonom Mládek. Připomíná také, že ani před únorem 1948 nesměla katolická církev nakládat se svěřeným vlastnictvím volně: „Výnosy měly jasně definovaný účel, tedy pastorační, školskou a sociální činnost."

Podle něj by tento cíl splňoval speciálně zřízený církevní fond, který by zisk z vrácené půdy, lesů i nemovitostí spravoval a rozděloval.
Politik ČSSD upozorňuje, že obce rozhodně nedostanou odblokovaný církevní majetek darem. „Při prvním prodeji nebudou noví vlastníci platit daň z převodu nemovitostí, to naznačuje, že zákonodárci počítají s čilým obchodováním s navrácenými pozemky," soudí Jan Mládek. Opozice se ale nejvíc obává prolomení restituční hranice před rok 1948.

To odmítá předkladatelka zákona, ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09): „Vracet se bude jen majetek, který církevním subjektům skutečně patřil. U každé jednotlivé položky bude muset být tento fakt prokázán. Důležité je, jak s navráceným majetkem církve naloží. Lze právem předpokládat, že veřejně prospěšné aktivity církví na poli sociální péče, zdravotnictví či hospiců se po přijetí navrhovaného zákona dále rozvinou."

Čím argumentují autoři protestu

Legislativně-právní důvody

Církevní majetek se vydává na základě politické dohody. Církev nemusí svá práva, včetně identifikace majetku, prokázat a doložit.
Objem nemovitostí, které má tímto zákonem církev římskokatolická získat, přesahuje rozlohu, kterou církev užívala před vznikem první republiky.

Historické důvody

Povaha církevního vlastnictví nebyla soukromá, ale pouze veřejnoprávní. Nový zákon nakládání s majetkem však nijak neomezuje.
Návrh zákona relativizuje restituční období stanovené na dobu od 25. února 1948, protože předmětem vydání je i majetek, který podléhal pozemkové reformě z roku 1919 a její revizi z roku 1947.
Předloha může zpochybnit zabavení majetku dle Benešových dekretů – např. Řádu německých rytířů.

Ekonomické důvody

Při ocenění majetku byly použity vyšší ceny, než je současná realita, a neodpovídají ani cenám, které byly použity u fyzických osob.
Finanční náhrada je úročena podle míry inflace, takže konečná částka bude vyšší než udávaných 59 miliard Kč. Restituenti – fyzické osoby – nárok na inflační doložku neměli.

Problém možných dopadů zákona

Zákon uvolňuje nakládání s pozemky pouze pro církve a řády k dalšímu nakládání, ale nezajišťuje jejich přednostní převod nebo prodej.
Podle návrhu zákona bude možné zpochybnit některé právní vztahy – smlouvy o pronájmu, které byly uzavřeny správci tohoto majetku v minulosti.

Zdroj: Hnutí za přímou demokracii

Autor: Kateřina Perknerová

24.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:
Provoz u Postoloprt se přesunul na novou silnici, z té původní bude dálnice D7.
1 5

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
13 23

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Studenti vyzpovídali uchazeče o Hrad. Nejvíce je přesvědčil Jiří Drahoš

/VIDEO, ANKETA/ Netradiční debatu s prezidentskými kandidáty uspořádal v pondělí Deník. Šestice uchazečů o Pražský hrad diskutovala ve vlaku z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. 

Rozhovor s Novotnou? Zdvořilost, šarm a jasné názory

Jemná, zdvořilá a distingovaná dáma. Tak působila Jana Novotná letos na jaře, když poskytla rozhovor několika médiím včetně Deníku. Novináře přivítala svým typickým úsměvem a v elegantním krátkém sestřihu.

Budovy Transgas nebudou památkou. Majitel je může zbourat

Soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude kulturní památkou. Jejich majitel, který chce na místě stavět nové domy, je může zbourat. S odkazem na rozhodnutí ministerstva kultury to dnes uvedly Hospodářské noviny a Právo. Rozhodnutí o zastavení přezkumného řízení však dosud nebylo doručeno všem účastníkům řízení a ministerstvo je na dotaz ČTK nechtělo komentovat.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT