Noc kostelů nabízí široké veřejnosti v České republice možnost navštívit kostely a modlitebny a poznat nejen jejich kulturní hodnotu, ale také se seznámit s křesťanstvím prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadelního představení, rozhovoru či setkání.

Vůbec první Noc kostelů (Lange Nacht der Kirchen) proběhla v roce 2005 ve Vídni. O rok dříve nechal kostelník v jednom z vídeňských kostelů večer během úklidu kostel otevřený a zjistil, že otevřené dveře ve večerní atmosféře jsou pozváním pro kolemjdoucí ke vstupu. Dostal nápad a ten se ujal. Během čtyř let se akce spontánně rozšířila do celého Rakouska a odtud přes hranice i k nám. U nás se poprvé uskutečnila v Brně a Plzni roku 2009.

„V tuto noc se otevřou dveře příbytků, které stavěli naši předkové, aby v nich mohli uctít Boha. Na dálku jsou to mnohdy jen budovy z cihel a kamení, různých stavebních slohů, barev fasád, se zvonicemi nebo bez nich. Poznejme, co se skrývá uvnitř,“ láká návštěvníky Tomáš Chytil, farář Církve československé husitské v Ostravě-Polance a v Ostravě-Svinově, a dodává: „Ať jsou časy a poměry nejrůznější, pořád ještě přetrvávají jisté věci téměř neměnné. Mezi ně naštěstí patří i touha člověka po přesahu, zkušenost, že život bez lásky a smyslu je přes všechny vymoženosti prázdný.

Obrovské úsilí, obětavost a vzájemnost při vztyčování katedrál, kostelů i modliteben, v přirozeném spojení se službou duchovních, umožnily a umožňují naplňovat od pradávna zachycenou snahu držet se smlouvy s Bohem, zůstávat nablízku. Při vědomí tohoto vstupme bez obav dovnitř, pořadatelé nám připravili veliké věci. I kdybychom zjistili jen fakta, kdy byl kostel postaven, proč, kým a kdo jej užívá nyní, nebyla by to marná pouť.“

První a poslední
Do prvního ročníku Noci kostelů v roce 2009 se zapojilo 25 kostelů v brněnské a 9 kostelů v plzeňské diecézi. I přes nepřízeň počasí bylo v Brně a okolí zaznamenáno 90 tisíc návštěvnických vstupů, a dalších 10 tisíc v Plzni. Letos je v České republice do Noci kostelů zapojeno na 1 237 kostelů a modliteben, jež krom otevřených dveří nabízejí přes 6 tisíc doprovodných programů. Návštěvníci tak mají možnost poznat kulturní hodnotu místa a také se seznamují s křesťanstvím. Zájem bývá pravidelně velký a každoročně se pohybuje kolem 450 tisíc návštěvnických vstupů. Více informací na www.nockostelu.cz.

Nejznámější kostely Česka

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Bývá nazývána podle původního zasvěcení jen jako katedrála svatého Víta nebo svatovítská katedrála. Jde o nejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominantu Pražského hradu. Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží v Česku. Již od desátého století je svatovítský kostel sídelním kostelem biskupa pražské diecéze, roku 1344 povýšené na arcidiecézi. Při této příležitosti byla zahájena stavba trojlodní gotické katedrály se třemi věžemi, která byla slavnostně dokončena až v roce 1929.


Brněnský Petrov. Ilustrační foto.Katedrála svatého Petra a Pavla 
Známý Petrov je sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze. Nachází se v Brně na vrchu Petrov. Je národní kulturní památkou, patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám jižní Moravy a také mezi nejvýraznější brněnské dominanty (mimo jiné je vyobrazena na české desetikoruně). Obě kostelní věže jsou vysoké 84 metrů. Současná vnější silueta se dvěma věžemi vznikla podle návrhu architekta Augusta Kirsteina z roku 1901.

Výstup na ochoz chrámu Svaté BarboryChrám svaté Barbory
Pětilodní gotická katedrála je římskokatolickým filiálním kostelem. Nachází se v Kutné Hoře a byla vystavěna v letech 1388–1558. Její současná podoba pak pochází z období mezi roky 1884 a 1906. Chrám svaté panny Barbory vyjadřuje úctu měšťanů k Božímu Tělu, moc královského města, dobové napětí mezi Prahou a Kutnou Horou a také osamostatnění Kutné Hory od sedleckého kláštera. Od roku 1995 je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.


Katedrála sv. Václava v OlomouciKatedrála svatého Václava
Nachází se v Olomouci na Václavském náměstí. Jde o domovskou katedrálu olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Původně šlo o románskou baziliku z první poloviny 12. století, která prodělala několik přestaveb. Ta poslední se odehrála koncem 19. století a dala chrámu současnou novogotickou podobu. Katedrála od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky a její 100,65 metru vysoká hlavní věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Česku


Katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň.Katedrála svatého Bartoloměje 

Gotický trojlodní chrám stojící na náměstí Republiky v Plzni. Původní kostel byl založen pravděpodobně společně s městem kolem roku 1295, stavba současného začala po roce 1342. Vznikem Plzeňské diecéze v roce 1993 se z farního kostela stala katedrála. V roce 1995 byla zařazena mezi národní kulturní památky a její 102,26 metru vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku.

KOSTEL V NOCI. Už posedmé se zapojí velehradská bazilika do celostátní akce Noc kostelů.Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje 

Je součástí Velehradského kláštera a je nejvýznamnějším poutním kostelem České republiky. V roce 1927 byl na základě rozhodnutí papeže Pia XI. kostelu udělen titul papežské baziliky menší, aby tak zdůraznil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu. Ze stejných důvodů věnoval v roce 1985 papež Jan Pavel II. Velehradu zvláštní vyznamenání - Zlatou růži.

Mše v OstravěKatedrála Božského Spasitele

Druhý největší kostel na Moravě, hned po velehradské bazilice, najdete v Ostravě. Katedrála baly vybudována v letech 1883–1889 v novorenesančním slohu podle plánů Gustava Meretty. Slavnostní vysvěcení provedl olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 16. července 1889. Katedrálním kostelem je od zřízení ostravsko-opavské diecéze, ke kterému došlo 30. května 1996.

Katedrála v Kladrubech.Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Bývalý benediktinský klášter v Kladrubech a zejména klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie tvoří dominantu krajiny nedaleko města Stříbro. Klášter byl založen roku 1115 knížetem Vladislavem I., roku 1421 byl pobořen husity, obnoven byl v celém rozsahu ve stylu barokní gotiky v 18. století a poté roku 1785 zrušen za josefinských reforem. V současnosti je v majetku českého státu a jeho správu obstarává Národní památkový ústav.