Církve začínají hospodařit. Ve fondech i v lesích

„Pro smysluplné fungování fondu je potřeba shromáždit řádově stovky milionů. To se už nyní podařilo. Církev ale očekává další nárůst objemu 
v roce 2015 i v následujících letech," říká Jan Barta z ČSOB Asset Management, u níž si církve zřídily fond. Na něm 
je v současné době kolem půlmiliardy korun. Investice přitom půjdou do nejrůznějších odvětví kromě výrobců alkoholu či zbraní.

„Musíme zodpovědně investovat tak, abychom peníze neprojedli, ale byli jsme schopni jako církev pomáhat 
i za 30 let," zdůvodnil pro ČT sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Církve už také začínají uzavírat smlouvy o pronájmu zemědělské půdy. „Zemědělské pozemky budeme pronajímat lidem, kteří na nich budou hospodařit. Příjmy z nájmu budou, stejně jako u výnosů 
z lesů, využity k financování aktivit církve v pastorační, vzdělávací, sociální a charitativní oblasti," přibližuje mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda. Tam už také církev uzavřela bezmála stovku smluv s místními živnostníky na práce v lesní výrobě. „Jednou z priorit našeho hospodaření v lesích je poskytnout práci místním lidem," dodává Siuda, v jehož diecézi uplatňuje církev nároky na 22 tisíc hektarů lesů, 3500 hektarů polností a stovku staveb včetně loveckého zámečku v Bílé.

Nová místa

Nová pracovní místa se chystá vytvořit i litoměřické biskupství. Zaměstnání by tak mohly získat desítky lidí. „Nová pracovní místa bude možné vytvořit až poté, co bude majetek církvi vrácen 
v rámci částečného vyrovnání mezi státem a církvemi," zdůvodňuje mluvčí biskupství Jana Michálková, proč zatím není možné odhadnout, kolik míst vznikne.

I když je v Česku většina lidí bez vyznání, pracovat pro církev by velké části nevadilo. „Je jedno, jestli pracujete pro nějakou firmu, nebo církev. Důležité je mít práci u solidního zaměstnavatele a dostat slušnou výplatu," míní například Jiří Pohounek, který je nevěřící.
Zaměstnávat civilní obyvatele ovšem není pro církev novinka. Například v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě využívají mniši během letní sezony až osmnáct pracovníků, v zimě dva. Hlavním zdrojem příjmů je turistický ruch, k tomu navíc klášter vyrábí elektřinu. V roce 2012 si mniši nechali nainstalovat už druhou turbínu.

„Se stávající starší turbínou je při dostatečném množství vody naše elektrárna schopna vyrobit až 56 kW elektrické energie, kterou prodáváme do sítě," přibližuje vyšebrodský převor Justin Berka.

V rámci restitucí má 16 církví a náboženských společností během 30 let dostat celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Získají zpět také nemovitý majetek za zhruba 75 miliard korun. Vláda ovšem usiluje o to, aby se rozsah restitucí zúžil. S tím církve nesouhlasí. Proto teď chce Asociace krajů ČR alespoň zřídit společný fond, z něhož by šly peníze na některé sociální, zdravotní či školské projekty tak, aby se financování rozdělilo půl na půl mezi kraj a církev. Ta s jednáním 
o fondu souhlasí, ovšem až v září, kdy budou všichni církevní představitelé zpět z dovolených.