Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Církev dostane miliardy. Soudit se bude dál

Praha - Definitivní konec sporů o církevní majetek? Zdaleka ne. Nepřinese ho ani záměr vlády, aby církve v průběhu následujících šedesáti let dostaly jako náhradu 270 miliard korun.

12.2.2008 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Církevní řády se totiž hodlají o majetek soudit dál. A to i v případě, že jim stát stovky tisíc hektarů zabavených pozemků vrátí. Expert na problematiku restitucí Jaroslav Čapek je přesvědčen, že církevní řády mají poměrně velkou šanci v dalších sporech uspět. Když totiž v minulosti bývalé církevní pozemky přebírali soukromníci či obce, podle Čapka dobře věděli, že se jedná o velmi nejistý a rizikový krok.

Pozemky v Teplé

„Přebírali majetek, který má nedořešené právní vztahy. Přitom se o tom dlouho ví,“ řekl Deníku právník Čapek.

Své o tom vědí například premonstráti v Teplé na západě Čech. Řád sice počátkem 90. let dostal zpět klášter a zahradu, tisíce hektarů půdy a lesů jim ale dál zákon blokuje. Část pozemků totiž v posledních letech skončila ve vlastnictví města Mariánské Lázně. Podle převora kláštera Mariana Slunečka je pozemkový fond převedl neoprávněně. „Jde o jednoznačné porušení blokačního paragrafu,“ řekl Deníku. Starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král možné potíže připouští: „Pokud nám to zákon přikáže a ukáže se, že máme nějaké jejich majetky, tak jim budou vydány.“

Navrhovaný zákon, který má vyrovnání mezi státem a církvemi zabezpečit, právě s vydáváním majetku v držení obcí či soukromníků nepočítá. Vracet se podle vládou schválené normy mají jen pozemky, které v současnosti spravuje stát. A to je důvod, proč premonstráti – a nejen oni – proto hodlají pokračovat v soudních přích.

O část majetku jsou odhodláni bojovat i u Evropského soudu ve Štrasburku.

Případů bude více Klášter

Teplá zřejmě nezůstane ojedinělým případem. Problémy s majetkem má i cisterciácký řád ve Vyšším Brodě. V pozemkových knihách je jako poslední vlastník kláštera a dalších rozsáhlých pozemků uvedeno hitlerovské Německo.

Přitom zdejší řeholníci například v roce 1938 odmítli vpustit do kláštera Adolfa Hitlera a byli známí svými protinacistickými postoji.

Podle navrženého zákona ale stát nevrátí žádný zabavený majetek, který neměly jednotlivé řády ve vlastnictví k 25. únoru 1948.

O lesy, které přešly na stát ještě před rokem 1948, se zřejmě bude soudit i řád německých rytířů. Jimi dříve držené lesy jsou nyní v majetku Lesů České republiky.

Autor: Štěpán Plaček

12.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij
5

Vůdce luhanských separatistů Igor Plotnický uprchl do Ruska

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání výbor začne řešit příští týden

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se začne zabývat novou policejní žádostí o vydání předsedy a prvního místopředsedy hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání patrně příští týden. O termínu a o návrhu programu jednání výboru se jeho členové poradí v pátek ráno, uvedl předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). Nový předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) předal výboru žádost policie dnes dopoledne.

DOTYK.CZ

Dojetí z Prahy: Apple natočil světovou vánoční reklamu v české metropoli

/VIDEO/ Mezinárodní firmy proslulé dojemnými vánočními spoty nezůstaly ani letos nic dlužny své pověsti a snaží se získat zákazníky na minipříběhy plné emocí. Letos se k nim přidal i Apple, který navíc svou světovou vánoční reklamu natočil v Praze. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT