Za exministra Josefa Dobeše se nedokázaly dohodnout resorty sociálních věcí 
a školství, a proto od letošního září mají přijít všichni posluchači jazykového pomaturitního studia o výhodný status studenta. Představitelé obou resortů došli k závěru, že ušetřených 100 milionů ročně stojí za likvidaci tohoto typu intenzivní výuky cizích jazyků. Těžko lze totiž předpokládat, že zhruba pět tisíc absolventů středních škol, kteří se nedostali na univerzitu nebo mají jiné plány do budoucna, by si platilo 20 až 25 tisíc korun za roční kurz a navíc ještě zdravotní pojištění. „Pokud by ho stát za mě neplatil, šel bych rovnou do zaměstnání," potvrdil Deníku Adam Novotný, který má za sebou roční pomaturitní studium angličtiny ve vzdělávacím středisku AZ Smart. Doposud těmto frekventantům stát hradí zdravotní pojištění, mají nárok na zlevněné jízdenky, alimenty, rodičovské přídavky, sirotčí důchod.

Nutná podmínka

„Stát rozhodl o zrušení podpory studentů v těchto kurzech jen proto, že ji nebyl schopen legislativně upravit," soudí Martin Hejhal, předseda Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků. „Bez angličtiny a dalšího jazyka se v dnešním světě člověk neobejde.
Každá další znalost cizí řeči zvyšuje jeho konkurenceschopnost i osobní rozhled. Dokonce si myslím, že jazyková vybavenost je mnohdy důležitější než papír z nějaké vysoké školy, kterou plno lidí studuje bez zájmu a námahy," míní Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti Scio.

Pochopili to i poslanci napříč politickým spektrem. Ve sněmovně nyní leží návrh, který by měl situaci vyřešit ve prospěch studentů. „Znalost jazyků je důležitá, stát by ji měl podporovat všemi možnými způsoby," říká jeden z předkladatelů novely Walter Bartoš (ODS). Za pravdu mu dává průzkum mezi 237 firemními personalisty, podle nichž je skutečně největším problémem uchazečů o zaměstnání chabá znalost cizích řečí na komunikační úrovni.

Výsledky jazykových pomaturitních kurzů jsou přitom velmi dobré. Absolventi SŠ, kteří se do nich zapisují, jsou z 60 procent na úrovni začátečníků či mírně pokročilých, ale končí je s certifikátem pro středně nebo více pokročilé. „Studenti se za deset měsíců docházky v průměru zlepší o 1,5–2 jazykové úrovně," uvádí Hejhal. Varovný je zároveň údaj Eurobarometru, podle něhož jsou Češi ve znalosti cizích jazyků na 19. místě z 27 členských států EU.

Přidat na školách

V tomto směru je chvályhodná snaha současného ministra školství Petra Fialy, který se rozhodl od září zavést nejpozději od osmé třídy ZŠ povinný druhý cizí jazyk. V Holandsku či skandinávských zemích je to běžné. Bohumil Kartous i proto Fialův krok vítá, nicméně upozorňuje, že cizí jazyky se v Česku příliš učit neumějí.

„Například ve Finsku děti už od třetí třídy angličtinu vstřebávají přes sluchátka na uších, takže denně poslouchají rodilé mluvčí, melodii jazyka, fráze. V tomto směru nám hodně dluží i Česká televize. Zahraniční filmy by se neměly dabovat, ale jen titulkovat. To je totiž ideální výuka zadarmo," soudí Kartous.