Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cizinci v Česku: Ukrajinci pomalu odcházejí

Praha – Každý pětadvacátý člověk, který žije v Česku, je cizinec. Nejvíc u nás žije Ukrajinců, Slováků a Vietnamců, kteří tvoří tři pětiny všech cizinců. Přestože se na první pohled číslo migrantů zdá vysoké, skutečnost je jiná. V zemích Evropské unie totiž 
v průměru přebývá sedm procent cizinců, u nás je to jen 4,1 procenta.

17.2.2014 24
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK/Vladislav Galgonek

Do roku 2008 k nám každoročně proudilo víc a víc migrantů, v posledních pěti letech se jejich počet ale příliš nemění. Proměnily se však národnosti, které život v České republice láká. Zatímco dříve k nám migrovali především lidé z tzv. třetích zemí, dnes jsme atraktivnější spíš pro migranty z chudších zemí Evropské unie. Na konci roku 2013 u nás žilo 441 500 cizinců, více než polovina z nich má 
u nás trvalý pobyt.

„Lidí z Ukrajiny, Moldavska nebo Vietnamu u nás dlouhodobě ubývá. To znamená, že pro ně není příliš příznivá situace na českém trhu práce. Na pozicích, které nevyžadují zvláštní kvalifikaci, je nahradili především Rumuni a Bulhaři. Tedy občané nových členských zemí Evropské unie, kteří v rámci volného pohybu osob nepotřebují žádná víza k příchodu, povolení k pobytu ani k zaměstnání," říká Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace Českého statistického úřadu. „Co se týká vysoko kvalifikovaných cizinců, jejich počty se od roku 2008 nesnižují," dodal.

Aktuální data k tomu, čím se cizinci v Česku živí, nejsou. V roce 2011 nejčastěji pracovali ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a velkoobchodu či maloobchodu. Spektrum nejžádanějších profesí se pravděpodobně příliš nezměnilo.

Roste počet Američanů

Nejsou to jen národy z východu, kteří u nás nacházejí bydliště. Atraktivní jsou česká města také pro Američany, jejichž počet u nás nenápadně roste.
„Američané jsou specifickou skupinou migrantů, spíš bych to nazval tím, že se vydali na cestu do světa na zkušenou. Jsou to absolventi středních a vysokých škol, kteří se před usazením vydají na cesty. Nejezdí sem za výdělkem ani za tím, že by se tu usadili na delší čas," vysvětluje odborník na migraci Daniel Chytil. Lidé ze Spojených států u nás většinou učí angličtinu nebo obsazují pozice, na kterých je potřeba skvělá znalost jazyka. Obecně jim o místa ale zas tak nejde.

Podle sociologů je přistěhovalectví přirozené, navíc může zemi kulturně obohatit. „Odejít někam, tedy stát se cizincem, bylo naprostou samozřejmostí již před několika tisíci lety. Lidé se vždycky snažili přežít, žít jinak a lépe. Migrace existovala vždycky, jen v minulosti trvala i několik tisíc let, dnes je to během dvou tří hodin. Proto se nám ti lidé jeví jako cizinci," řekla Deníku socioložka Jiřina Šiklová.

Problémem však je, že se Češi ještě nenaučili cizince přijímat. „Češi vychází s cizinci na svém území špatně, protože je to pro ně nové. Skoro po půl století u nás žádní cizinci nebyli. Nikdo k nám neemigroval, protože to nebylo možné a také pro to, že k nám nikdo moc nechtěl. Naopak se emigrovalo od nás," upozorňuje socioložka.

Migraci nelze regulovat

Kolik u nás bude žít cizinců za dalších pět let, nikdo neumí předpovědět. Protože jsme součástí Schengenského prostoru, nemůžeme regulovat migraci cizinců z unie. Regulovat lze pouze pohyb osob 
z ostatních zemí, pro ně ale už od roku 2009 platí omezení při vydávání nových pracovních povolení. „Záleží především na tom, jaká tu bude poptávka po pracovních místech, jak budeme atraktivní, a na druhé straně, na kolik bude česká migrační politika restriktivní. Záleží to samozřejmě také na hospodářském vývoji," uvádí Chytil.

Podle odhadů sociologů je problémovou hranicí deset procent. Shodují se však také na tom, že migrace může zachránit Evropu před vymíráním.
V jednom si ale stojíme dobře, na rozdíl od ostatních zemí, například Skandinávie, 
u nás neexistují sociálně vyloučení cizinci, tedy ti, kteří by byli závislí na státu, nebo by utvářeli mohutné komunity či ghetta.

Cizinci

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

17.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:
Andrej Babiš.
1 9

ANALÝZA DENÍKU: Voliči hlasovali proti klasice

Kateřina Perknerová.
2 9

Pohledem Kateřiny Perknerové: Konec starých časů

Nejúspěšnější kandidát ODS Václav Klaus ml.: Zrušil bych 90 procent zákonů

Se ziskem 22 635 preferenčních hlasů vstoupil do velké politiky syn někdejšího prezidenta Václav Klaus mladší. Stejně jako jeho otec, ve věku 48 let.

TOP 09: Slzy i volání po Kalouskově rezignaci

Pomáhej nám pánbůh. Těmito slovy ukončil svůj projev po sečtení všech hlasů čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Topka právě utrpěla drtivou porážku, do sněmovny se dostala jen s odřenýma ušima. Z dosavadních 26 mandátů obhájila jen sedm. Nezískala dokonce ani prvenství ve „své“ tradiční baště – v hlavním městě, kde byl lídrem. Tam skončila až čtvrtá.

Nejmladšího a nejstaršího poslance dělí 58 let

V nové Poslanecké sněmovně zasedne zároveň nejmladší i nejstarší poslanec v historii Česka. Do poslanecké lavice usedne devětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg, který byl zvolen za TOP 09. Dosud patřilo prvenství nejstaršího poslance Zdeňku Jičínskému, kterému bylo při zvolení v roce 2006 77 let. Naopak nejmladším zástupcem bude Schwarzenbergův partajní kolega Dominik Feri, kterému je 21 let, tři měsíce a deset dní. Oba dva kandidovali v Praze.

Komentář Tomáše Skřivánka: Praha volila jinak

Hlavní město hlasovalo jinak než zbytek republiky. Potvrdilo se toi v letošních parlamentních volbách. Praha stáhla svou jen dvacetiprocentní podporou vítězné hnutí ANO, takže jeho celostátní výsledek nezačíná trojkou. Pomohla Pirátům přeskočit ve finálním součtu Okamurovu SPD. Díky metropoli nakonec ve sněmovně zasedne i TOP 09, která až po započtení pražských okrsků vyskočila ze čtyř na 5,3 procenta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení