Počet cizinců v Česku roste dlouhodobě. Tento trend se ale zastavil s příchodem ekonomické krize, a nově příchozích začalo i mírně ubývat. S rozjezdem ekonomiky získalo v očích cizinců Česko opět na atraktivitě. „Přibývá lidí z Evropské unie, ale vzrostl i počet občanů mimo EU," přiblížil Daniel Chytil z Českého statistického úřadu.

Dobrou zprávou podle Chytila je, že tito lidé mají v úmyslu v České republice žít a stále častěji žádají o povolení k trvalému pobytu, což nepotřebují občané členských států Evropské unie. „Trvalý pobyt je pro ně taková sociální pojistka. Mají nárok na zdravotní pojištění a sociální podporu, ale bez možnosti volit. Musí tady být aspoň pět let," upřesnil statistik.

Nejčastěji si cizinci přijíždějí do Česka vydělat. Ale i na tom se podepsala ekonomická krize a za výdělkem přijíždí každoročně méně Vietnamců nebo Ukrajinců. I když ti představují nejpočetnější skupinu v České republice.

Od roku 2014 také mírně přibývá těch, kteří v České republice hledají azyl. Loni jich úřady zaregistrovaly 1525, což je dvanáctkrát méně než v roce 2001. I tak jsme v tomto ohledu jednou z nejméně atraktivních zemí v Evropě. Stejně tak se liší složení žadatelů o azyl. Například mezi deseti nejčastějšími žadateli v Evropě se nevyskytují Kubánci. V České republice zaujímají po Ukrajincích a Syřanech třetí místo. „Příčinou je lidskoprávní politika," vysvětlil Chytil. Nejčastěji byl ale azyl udělen lidem z Ruska, Afghánistánu a Běloruska, doplňkovou ochranu, tedy azyl na omezenou dobou, Česko ještě poskytuje Syřanům.

Azylová politika

V posledních měsících je azylová politika horkým tématem a s blížícími se volbami vzrůstá na důležitosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění zjistilo, že podle 65 procent dotázaných by Česká republika neměla přijímat uprchlíky ze zemí postižených válečnými konflikty.

„Pokud srovnáme lednové výsledky s názorovým rozložením ze září, vidíme, že stoupá podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec," uvedli autoři průzkumu Martin Buchtík a Jarmila Pilecká.

Ze zemí visegrádské čtyřky (V4) patří postoj Čechů k těm vyhraněnějším. Třeba proti přijímání uprchlíků se staví 53 procent Poláků a 32 procent Maďarů.

Otevřenější k migrantům jsou lidé, kteří sebe na politickém spektru řadí spíše k pravici.

Jak přicházejí?