Do průzkumu se zapojili žáci čtvrtých až devátých tříd základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií.

Kuřecí řízek si ke štědrovečerní večeři si dá 44,4 procenta dotázaných. Přibližně o 12 procent méně dětí uvedlo, že jí na Štědrý večer kapra. Zhruba každý desátý školák má nějakou jinou rybu. Necelých pět procent večeří vepřový řízek a kolem tří procent vinnou klobásu. Dohromady asi 5,6 procenta dětí bude mít zřejmě letos na Vánoce bezmasé jídlo či něco jiného.

Mezi regiony v zemi jsou velké rozdíly. Zatímco v Ústeckém kraji budou jíst na Štědrý večer kuřecí řízek zhruba dvě třetiny dětí, na Vysočině, v Jihočeském, Jihomoravském a Zlínském kraji je naopak nejobvyklejší tradiční český kapr. V jižních Čechách a na Vysočině ho k večeři dostane kolem poloviny dětí. Na jižní Moravě a ve Zlínském kraji budou mít kapra dvě pětiny školáků.

Ústecký kraj není výjimečný jen největším podílem dětí, které jí na Štědrý večer kuřecí řízek, ale i největším zastoupením těch, kteří dostávají na Vánoce vepřový řízek. Jejich podíl činí v tomto kraji přibližně sedm procent. Kapra má o Vánocích v Ústeckém kraji na talíři 12 procent dětí.

Vinná klobása? Minimálně

Kuřecí řízek dostává více než polovina školáků také v kraji Karlovarském (54,7 procenta), Plzeňském (53,9 procenta), Libereckém (52,7 procenta) a Královéhradeckém (50 procent).

Pro Královéhradecký a Liberecký kraj je o Vánocích typická vinná klobása stočená do spirály, která po smažení připomíná slunce, a tím i slunovrat. Na Štědrý den ji v těchto regionech večeří kolem 12 procent dětí. Kapra jich zde jí asi pětina a vepřový řízek kolem pěti procent. Vinnou klobásu večeří děti o Vánocích častěji než ve zbytku republiky ještě v kraji Ústeckém (7,2 procenta) a v některých částech Středočeského kraje.

V Praze jí kuřecí řízek 45,7 procenta dětí a kapra 29,9 procenta dětí. Asi 5,5 procenta školáků bude mít vepřový řízek a 1,5 procenta vinnou klobásu.