1/2

„V Náprstkově muzeu, Českém muzeu hudby či Národním památníku na Vítkově. Chceme ukazovat nejen zajímavosti ze sbírek a naší práce, ale také se ohlédnout do historie, jak se jednotlivá muzea stala součástí toho dnešního.“

Oslavy završí otevření historické budovy v říjnu, věnován jim bude i program Pražské muzejní noci. Slovy Michala Lukeše půjde o několikaměsíční festival zajímavostí a zábavy, vstupy budou zdarma.

Začátky pražského muzea
Národní muzeum, jedna z nejstarších muzejních institucí u nás, vzniklo jako Vlastenecké muzeum provoláním zemské šlechty
z 15. dubna 1818. Sbírky byly zkraje shromažďovány v minoritském klášteře sv. Jakuba na Starém Městě a v soukromých bytech. Prvním stálým sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech, na čas našlo muzeum azyl v Nostickém paláci na Příkopech. Do budovy na Václavském náměstí přesídlilo roku 1891.

A jaká je podle šéfa NM v době sociálních sítí a iPhonů budoucnost jeho muzea? „Vždy bude atraktivní především tím, že ukazuje originální a unikátní předměty. Samozřejmě při jejich prezentaci musí kráčet s dobou. Naše nové expozice tedy pochopitelně budou originální, interaktivní a určitě i zábavné,“ míní Lukeš. „Zároveň se teď soustředíme na budování nové digitální tváře Národního muzea na sociálních sítích, pracujeme na novém webu a různých aplikacích pro návštěvníky. Tak aby nové muzeum bylo ve všech ohledech moderní.“

Velký ohlas prý měla v poslední době výstava Retro, oblíbené jsou přírodovědecké expozice Archa Noemova a Světlo a život, zájem budí  výstavy Fenomén Masaryk i čerství Indiáni v Náprstkově muzeu.

A volný vstup pro hosty, jaký nabízejí třeba londýnská muzea? „Častá a složitá otázka,“ přiznává ředitel. „Velká česká státní muzea i Národní památkový ústav mají státem nastavené financování tak, že podstatnou součástí jejich rozpočtu jsou příjmy ze vstupného. U Národního muzea se jedná o desítky milionů korun, u památkového ústavu o stovky milionů. Aby mohly být vstupy zdarma, je nezbytné udělat zásadní reformu celého systému a peníze, které budou chybět, najít jinde.“

Jak říká, nelze srovnávat s britskými či americkými muzei, která fungují v jiném ekonomickém modelu. A je to otázka politického rozhodnutí. „Snažíme se držet výši vstupného na takové úrovni, aby návštěva muzea byla možná pro všechny sociální skupiny. Také děláme během roku celou řadu akcí, kdy je vstup zcela zdarma,“ uzavírá Lukeš.

loading
arrow_left Předchozí
1/2
Další arrow_right