Pravidla pro jejich činnost totiž určuje pět ministerstev (zdravotnictví, vnitro, pro místní rozvoj, školství, práce a sociálních věcí), což je pro provozovatele neúnosná administrativní zátěž.

Velkou výzvou pro nové vedení resortu je společné vzdělávání. „V rámci možného je třeba provést věcnou a finanční revizi inkluzivního vzdělávání. Hledejme, jak to udělat, aby se věci netlačily silou, aby společné vzdělávání bylo tam, kde jsou na ně podmínky, například v každé třetí nebo páté škole, ale nic nerušme, zpátky to vrátit nejde,“ řekl v den svého jmenování Deníku ministr školství Robert Plaga (ANO). Vzhledem k tomu, že na ministerstvu působil v roli náměstka poslední tři roky, ví, že realita a politické výkřiky jsou odlišné disciplíny.

FAKTA O INKLUZI

Zákon i vyhláška například výslovně uvádějí, že žádoucí formou je sice vzdělávání v běžné škole, nicméně rozhodující je žádost rodičů. „Novela pouze rozšiřuje svobodu volby rodiče, nově nutně podloženou odborným doporučením poradenského zařízení a nárokem na finance na podporu dítěte v běžných školách,“ říká k tomu bývalý šéf resortu Stanislav Štech. V nich přibylo jen žáků se závažnějšími vývojovými poruchami učení a chování, které vůbec nesouvisejí s intelektem.

Od září 2016 do září 2017 přešlo ze speciálních do běžných škol 1138 žáků (o 411 méně), naopak opačným směrem 2455 žáků (o 243 více). Úprk do běžných škol se tedy nekonal. Do konce loňského roku stála proinkluzivní opatření 2,5 miliardy korun, z nichž ovšem část neoprávněně ukrojily speciální školy. Letos by měla vyjít na čtyři miliardy, které se zřejmě budou hledat i v rozpočtových rezervách krajů.

Za vlády hnutí ANO si nepohorší vysoké školy. Pro letošek získaly jen tři miliardy místo slibovaných čtyř a půl. Přitom právě terciární vzdělávání čekají po dlouhé době rušné roky. Většina univerzit bude žádat o institucionální akreditaci u nového Národního akreditačního úřadu. Pokud ji získají, budou mít daleko větší svobodu při sestavování obsahu i formy studia, ale také větší odpovědnost.

MATEMATIKA ZA ROHEM

Středoškoláci se musí připravit na větší porci matematiky, což je příprava na státní maturitu z matematiky, která se poprvé uskuteční za tři, respektive čtyři  roky. Diskuse o výuce tohoto předmětu by možná měla začít zamyšlením nad jednotnými přijímacími zkouškami na střední školy, o nichž ředitel Cermatu Jiří Zíka Deníku řekl: „Jejich loňská premiéra ukázala, že do maturitních oborů jsou přijímáni i ti, kteří přijímací zkoušky nezvládnou ani na čtyřky, dokonce i na gymnázia se dostali žáci, kteří dosáhli v testech na pouhé 4 body (úspěšnost 8 procent). Pokud žák po devíti letech povinné školní docházky nezíská u přijímacích zkoušek z matematiky alespoň 10 bodů, je velmi pravděpodobné, že bude mít s matematikou problémy i nadále.“