Romové si postupně zničili sídliště, kde bydlí, a proto nemohou mít letos o pětinu nižší nájemné. Tak se dá ve stručnosti popsat oficiální protest mosteckých zastupitelů z opoziční ČSSD. Socialisté vyzvali radní, aby v lednu schválenou slevu na nájmu zrušili.

„Klub ČSSD nesouhlasí s ponížením nájemného. Rozhodnutí rady vykazuje prvek diskriminace ostatních nájemníků v městských domech,“ prohlásil sociální demokrat Ľubomír Holý.

ČSSD požadovala přehodnocení verdiktu již v lednu. Radní se kritikou zabývali na své schůzi 5. března. A neustoupili. „Rada neshledala důvody měnit své dřívější rozhodnutí,“ komentoval závěr schůze primátor Vlastimil Vozka (SMM). Rada nadále argumentuje zhoršenými životními podmínkami v chudinské čtvrti odříznuté zejména od dodávek teplé užitkové vody.

Oranžová opozice s důvody nesouhlasí – ve čtvrtek 26. března vyzvala radu podruhé, aby usnesení o snížení nájemného zrušila. „Pokud bude stávající rozhodnutí radou potvrzeno, vyvolá klub ČSSD petiční akci pod názvem Bydlíme a žijeme slušně bez jakýchkoliv výhod a nesouhlasíme se snížením nájemného v lokalitě Chánov,“ řekl Holý.

Podle romské aktivistky Ivety Millerové je toto varování populistickým gestem, které neřeší příčiny složitých problémů v Chánově.

„ČSSD vůbec neví, o čem mluví. Pouze se politicky zviditelňují, zvláště nyní, když padla vláda,“ řekla Deníku Millerová, uznávaná odbornice na romskou problematiku v ČR a jednatelka neziskové organizace Komunitní centrum Chánov.

Podle Millerové chánovští Romové neušetří po slevě holého nájmu tisíce korun měsíčně, ale jen dvě stě až tři sta korun. „To nikomu trn z paty nevytrhne. Pokud se ČSSD podaří prosadit zrušení slevy, v podstatě se nic nestane, stejně jako se nestalo, když se snížení nájmu zavedlo,“ uvedla Millerová.

Odmítá nařčení, že sídliště zdemolovali Romové. „Nelze ze všeho vinit Romy. Odpovědnost nesou všechny bývalé mostecké vlády, které se o městský majetek nedokázali postarat,“ uvedla. Podle Millerové nikdo dosud neinvestoval do komplexní obnovy Chánova s jasnou koncepcí a s následnou ochranou investic.

Naději vidí v integrovaném plánu města pro Chánov, kterým se současné vedení radnice uchází o miliony eur na přestavbu sídliště, na zvýšení vzdělanosti a zaměstnanosti Romů a na přísnou kontrolu majetku. „To je dobrý směr,“ řekla Millerová.

Zastupitelé ČSSD ve čtvrteční výzvě upozornili na pochmurnou historii chánovského sídliště, které se vymklo kontrole již za socialismu, kdy se do něj začali stěhovat hlavně Romové a nepřizpůsobiví občané. „Jejich chování donutilo ostatní obyvatele, aby sídliště opustili,“ uvedl klub ve svém prohlášení.

Podle ČSSD se na demolici sídliště podíleli i jeho současní obyvatelé. „Každý Mostečan ví, jak vypadají domy v této lokalitě. Je to velmi smutný pohled, který dělá špatnou reklamu našemu městu,“ dodal Holý.

Základní fakta o Chánovu
Sídliště vzniklo na konci 70. let jako běžné sídliště situované do poměrně klidného prostředí za městem, s vlastním kinem, kulturním domem, samoobsluhou, kadeřnictvím atd., kde by vedle sebe žila majorita s minoritou.

(Stojí vedle domkařské osady Chanov patřící obci Obrnice – označení „Chánov“ pro panelové sídliště, patřící městu Most, ale zlidovělo a používá se i ve správních materiálech – pozn. red.).

Oficiálně obydlených bytu je asi 250, tento počet se rychle a často mění, obývaných bytů však spíše ubývá. Vlastníkem sídliště je město Most. Pro lokalitu je charakteristická destrukce budov, někdy vedoucí až k nutnosti jejich stržení. Nájemní smlouvy jsou uzavírány na 3–6 měsíců dopředu. Pokud nájemník plní své povinnosti, je mu smlouva prodloužena na další období.

Typický projev sociálně vyloučených lokalit představují dluhy na službách (tj. nikoli na nájmu jako takovém) a Chánov není výjimkou (nyní dluží Chánovští městu 84 milionů korun – pozn. red.).

V Chánově je 12 panelových domu s 355 byty, z nichž je více než třetina vybydlena. Obytné panelové bloky 1–12 s 312 byty byly kolaudovány v letech 1978 – 1979. Do devíti bloků byli stěhováni hlavně romští občané, tři bloky byly obsazeny jak z pořadníku města Mostu, tak z podnikových pořadníků (např. Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, Okresní podnik služeb Most, Severočeská energetika).

Postupem času zůstali na sídlišti převážně Romové.

Blok 13 s 63 byty byl zkolaudován v roce 1982. V tomto bloku byla zpočátku přizpůsobena dvě podlaží pro zvláštní skupiny obyvatel. Vznikla tzv. resocializační jednotka pro nepřizpůsobivé občany, občany s nízkou úrovní bydlení, neplatiče nájemného, občany po návratu z výkonu trestu apod. Vzhledem k obsazení bloku těmito skupinami obyvatel došlo postupem času v roce 1994 ke kompletnímu zdevastování. V roce 1996 byl blok 13 rekonstruován na malometrážní byty o velikosti 1+1, kam je dodávána pouze studená voda.

Teplo si zajišťují nájemníci vlastními přímotopy, teplou vodu pak elektrickými ohřívači.

Tento způsob rekonstrukce domu se osvědčil a byl použit i v roce 2001 při opravě poloviny bl. 5. Náklady na rekonstrukci činily 11,9 mil. Kč a byly kryty převážně ze státního rozpočtu.

Kvůli další naprosté devastaci bytových jednotek došlo v letech 1993 a 1994 k zakonzervování bloku 9 s osmi podlažími a v roce 2002 byla provedena jeho demolice za 2,6 mil. Kč z rozpočtu města. V roce 1996 byla vybudována ubytovna pro nepřizpůsobivé občany (UNO) s 10 bytovými jednotkami a 28 samostatnými místnostmi se společným sociálním zázemím. Postupně byla zničena a v letech 2003 až 2005 opravena městem za 7,7 mil. Kč.

Podle cenové mapy pozemků je Chánov nejlevnější lokalitou města, cena za 1m2 přímo na sídlišti činí 50 Kč, v nejbližším okolí pak 100 Kč.

(zdroj: Magistrát města Mostu/IPRM/2008)