„Onemocněním u nás trpí již téměř deset procent populace. Přitom 80 procentům diabetu 2. typu lze předejít," zdůrazňuje Alena Šteflová z kanceláře Světové zdravotnické organizace v Praze.

Právě WHO ve své nejnovější zprávě varuje, že pokud se přístup k této chorobě radikálně nezmění, bude v roce 2030 sedmou nejčastější příčinou smrti. Podle šéfky WHO Margaret Chanové již neplatí, že diabetes je problém především bohatých zemí. S touto závažnou poruchou metabolismu se stále více potýkají i státy se středními a nízkými příjmy.

„Pokud chceme učinit nějaký pokrok v zastavení vzestupu cukrovky, musíme zvážit naše každodenní životy – jíst zdravě, být fyzicky aktivní a vyvarovat se nepřiměřeného nárůstu tělesné hmotnosti," říká Chanová. Odhaduje se, že za 17 procent všech úmrtí je odpovědný právě vysoký BMI (index tělesné hmotnosti). V evropském regionu trpí nadváhou téměř 63 procent mužů a 55 procent žen.

Zázračný pohyb

Jak ukázaly poslední studie provedené nezávisle v různých státech, fyzická aktivita má nejen na výskyt, ale i na samotnou léčbu onemocnění mnohem zásadnější vliv, než se myslelo. „Ukazuje se, že pohyb je zcela nejvýznamnějším opatřením v prevenci diabetu. Přidá-li diabetik ke své denní aktivitě jen tisíc kroků navíc, sníží se hladina cukru po jídle o 1,2 mmol/l, což představuje dvojnásobek poklesu, kterého lze dosáhnout dnes používaným lékem," dokládá význam pohybu přednosta 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Štěpán Svačina.

Důležité je i správné stravování. Jak připomíná Svačina, diabetes není nemoc z příjmu cukru, jak se stále mnozí domnívají. Je vyvolána především příjmem živočišných tuků. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ze začátku tohoto roku přitom téměř polovina dotázaných nejí vůbec ovoce a zeleninu, kde je obsažen významný podíl potřebné vlákniny a vitaminů. Celých 30 procent pak nedodržuje pitný režim.

„Zdravé stravování může pomoci předcházet celé řadě závažných onemocnění, jako je obezita nebo cukrovka. Naopak se špatným jídelníčkem mohou být spojeny některé typy nádorových onemocnění," připomíná Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování.

„Zásadní význam má kombinace pohybové aktivity a vhodného dietního režimu. Samotné užívání i velmi účinných léků bez aktivní účasti pacienta nestačí," zdůrazňuje místopředseda české diabetologické společnosti ČLS JEP Jan Škrha. Jak se ale ukazuje, aktivní přístup pacientů je v Česku stále ještě problém.

Než přijde zabiják

Novou kampaň pro lidi s prediabetem, tedy stavem, kdy člověk má hraniční hladinu cukru v krvi (5,6 – 6,9 mmol/l), spustili v posledních dnech v USA, ale i Velké Británii či Španělsku. Jen v Americe je 86 milionů lidí s hraniční hodnotou cukru, přičemž 30 procent z nich do pěti let cukrovkou onemocní.

V Česku je s prediabetem, o němž se ještě do nedávna příliš nemluvilo, podchyceno pět procent populace. Odhaduje se ale, že až 90 procent lidí, kteří jím trpí, o tom vůbec neví. Tento stav nejenže zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, ale znamená i větší pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Právě v této fázi lze přitom cukrovce nejsnáze a nejúčinněji předejít.

Českým pacientům kromě informací často chybí ukázněnost. Stále je hodně těch, kteří lékařských rad příliš nedbají nebo je úplně ignorují. Chlubit se nemůžeme ani s přístupem k prevenci. Tu stále řada z nás podceňuje. „Bezplatnou prevenci provádí praktický lékař v 18 letech a následně pak po 40. roce věku ve dvouletých intervalech. Při nich je zjišťována glykémie (hladiny cukru v krvi)," připomíná mluvčí VZP Oldřich Tichý. Navíc řada pojišťoven dnes v rámci svých bonusových programů nabízí i příspěvek na řadu pohybových aktivit zaměřených na zlepšení zdravotního stavu.

Ačkoli se česká vláda v rámci programu Národní strategie Zdraví 2020 této problematice věnuje, podstatná část zůstává na lékařích. Příkladem je práce 3. interní kliniky 1. LF UK, která rozvíjí vzdělávací projekt pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Ten je zaměřen na ty, kteří mají zájem zásadní a aktivní změnou životního stylu zlepšit svůj zdravotní stav. Součástí je například pravidelná práce s glukometrem, krokoměrem či zvládnutí systému pro nepřetržité sledování hladiny cukru v běžných i rizikových životních situacích. Tato edukační činnost je jak individuální, tak skupinová a její součástí jsou dvakrát do roka čtyřdenní školení.

Podle WHO by základním krokem k nápravě ze strany jednotlivých států mělo být lepší urbanistické řešení měst tak, aby se více počítalo s cyklisty a chodci. Odborníci apelují na potravinářský průmysl, aby omezil cukry a tuky ve svých výrobcích. To nejpodstatnější ale musí udělat každý sám – zvednout se od televize a počítače, začít se pravidelně hýbat a přemýšlet o tom, kdy a co jí.

Jak utéct před diabetem?

ZDENA KOLÁŘOVÁ