Jména jako Oskar Eriksson, Stefania Constantiniová nebo Brad Gushue, natož Zuzana a Tomáš Paulovi, většině obyvatel České republiky nic neříkala. Až do probíhající olympiády v Pekingu.

Díky manželům Paulovým se curling stal národním sportem a oni jeho nejlepšími vyslanci. Zapotřebí je k němu ledová dráha, dvacetikilogramové kameny, košťata a speciální boty. Především však šachové myšlení, přesná ruka při odhozu a síla při metení.

V tuzemsku jde o sport zatím okrajový, jeho historie se píše od roku 1990. Hraje se ve třech halách, dvou v Praze a jedné v Brně. Registrovaných hráčů je 650. Co tedy na něm Kanaďané, Švédové nebo Američané vidí? „Jeho kouzlo je ve spojení techniky, síly a strategie. Navíc jde o sport pro všechny, který mohou hrát děti, dospělí i senioři,“ říká David Šik, předseda Českého curlingového svazu.

Kombinace ducha a fyzična

Přitažlivost curlingu si vyzkoušel během Olympijského festivalu v Brně i ministr školství Petr Gazdík (STAN). Na dotaz Deníku, zda by si přál, aby se víc dětí a mladých lidí věnovalo tomuto sportovnímu odvětví, odpověděl: „Určitě ano, i proto jsem si v Brně vybral právě curling. Tento sport je skutečně spojením ducha a fyzična, bez toho nelze úspěchu dosáhnout. Přestože ministr školství, mládeže a tělovýchovy může ovlivňovat jen školní sport, byl bych strašně rád, kdyby se curlingu dařilo i v něm.“

„Celý turnaj byl neuvěřitelná jízda, stále ho vstřebáváme. Cítíme pokoru a vděčnost, že jsme tu mohli být, reprezentovat naší zemi a náš tak krásný sport. Teď se těšíme na návrat k rodině, přátelům, kolegům a spolucurlerům. S ostatními se také rádi uvidíme 13. a 14. února na Olympijském festivalu v Brně,“ říkají manželé Paulovi.

Gazdík věří, že olympiáda přinese správný impulz a nový začátek rozvoje této disciplíny.

A co říká Petr Gazdík tomu, že areál, který se staví na Jižním Městě, by měl sloužit pražským školákům? „To by bylo skvělé a obecně je to princip, k němuž se ministerstvo hlásí. Při první schůzce se šéfem Národní sportovní agentury jsem důrazně žádal, aby do budoucna měly podporu projekty, jež jsou právě u škol. Ty by měly dostat prioritní šanci na výstavbu.“

Jak potvrzují hráči i fanoušci, curling je disciplína, která skvěle rozvíjí olympijskou myšlenku. „Je běžné, že po zápasu si soupeři sednou ke kávě a rozebírají jednotlivé endy (každá hra má osm až deset kol neboli endů – pozn. red.). Přátelské vztahy panují v 99 procentech curlingové komunity. A také není zvykem, aby se poučení diváci bezprostředně radovali z chyby druhého týmu. Chvilku počkají, a teprve pak zatleskají těm svým,“ říká Šik, který vede svaz devět let.

I on si přeje, aby přibývalo curlingových drah a na nich co nejvíc hráčů.

Paulovi v číslech

6 - Celkové pořadí
2 - Nadmíru spokojení hráči
2800 - Počet nových fanoušků jejich stránky za dobu turnaje (z původních 500)
450 000 - Průměrná sledovanost jejich zápasů na ČT (zdroj ČT)
Nekonečno - Množství zpráv a podpory, které v průběhu turnaje zaznamenávali

Chceme pro curling nadchnout co nejvíc lidí, především dětí, říká spoluinvestor areálu v Praze Tomáš Kučera

close Tomáš Kučera info Zdroj: se svolením Tomáše Kučery zoom_in Podnikatel Tomáš Kučera. Přání rozšířit curling mezi co největší počet lidí přivedl podnikatele Tomáše Kučeru k záměru vybudovat palác ledových sportů. Následovat by mohla další města.

Curling je menšinový sport. Proč jste se rozhodl investovat právě do něj?
To je dlouhá historie. Pro společnost Curling Promo, která provozuje halu na Roztylech v Praze 11, jsme dlouhá léta pracovali jako poradenská a outsourcingová firma v oblasti daní a účetnictví. Curling mě ovšem zcela vtáhl do děje a já pochopil, že kapacita čtyř drah pro město s 1,3 milionu obyvatel je naprosto nedostatečná. Navíc čtyři roztylské dráhy jsou hodně vázané na výkonnostní sport, a já chtěl curling přiblížit co největšímu počtu lidí.

Když říkáte, že vás tento sport vtáhl, znamená to, že jste šel metat?
To ne, věnuji se dlouhodobě investicím a developmentu, a toto mi přišlo jako velmi zajímavá příležitost, která by spojila příjemné s užitečným. Aktivně tedy nehraji, ale jsem obrovský fanoušek a na Paulovy jsem si pochopitelně na druhou ranní budík nařídil.

Může být hala pro ledové sporty výnosná?
Všechny developerské projekty, které mám za sebou, jsou rozhodně výnosnější než naše multifunkční sportovní hala. Jsem ale přesvědčen, že i tato investice může fungovat v černých číslech, jinak by do něj banka nikdy neinvestovala. Návratnost se však pohybuje v horizontu patnácti či sedmnácti let, což je dvojnásobek běžných projektů.

Ekonomická návratnost ale asi není v tomto případě nejpodstatnější?
To opravdu ne. My jsme s tímto projektem začali už před sedmi lety, což penězům nesvědčí.

Protáhlo se to kvůli politickým okolnostem?
Částečně politickým, ale také lidským. Curling není mainstreamovým sportem, takže bylo dost hlasů, které byly proti zastavování školního pozemku pro disciplínu, jejíž základna čítá několik set lidí. Proto je náš projekt koncipován jako multifunkční hala ledových sportů, takže půjde o nejkomplexnější areál v republice. Když tam lidé přijdou na hokej a bruslení ve všech podobách a uvidí dráhy na curling, zájem o něj se určitě rapidně zvýší. Bude to nejlepší popularizace tohoto olympijského sportu.

Mluvil jste o odporu kvůli zastavění školského pozemku, ale není vtip celého projektu v tom, že areál bude sloužit hlavně školákům pro hodiny tělesné výchovy?
Je to přesně tak. To je náš hlavní záměr, který vychází z veleúspěšných konceptů ve skandinávských zemích, Rakousku nebo USA. Dnes je potřeba sport přinést co nejblíže dětem, protože obrovským problémem velkých měst je logistika. Hala bude v areálu školy, kam chodí 900 dětí, vedle na gymnáziu jich je 600 a nedaleko jsou dvě mateřské školy. Všem chceme komplex otevřít, ale nejen jim. Přemýšlíme se starostou Prahy 11 o zřízení kyvadlového autobusu, který by projížděl Jižním Městem a vozil školáky, kterých tu žije šest tisíc. Rodičům bychom tak nabídli přesný rozvrh a jistotu, že jejich děti se věnují sportu nebo úkolům, které si budou moci dělat v klubu uvnitř areálu.

close info Zdroj: Deník zoom_in Pokud se to povede, mohl by to být návod i pro ostatní velká města?
Skutečně tomu říkáme pilotní projekt, který rádi nabídneme každému zájemci.

Kdy areál předáte a kolik to celé bude stát?
Se společností Syner jako generálním dodavatelem plánujeme termín předání letos 31. října. Určitě otevřeme do konce roku. Celkové náklady činí 220 milionů korun. Areál jsme od počátku koncipovali jako užitkový, takže tam není velký prostor pro diváky, těch se tam vejde maximálně pár stovek. Tím pádem nemusíme dělat gigantická parkoviště a zázemí pro fanoušky. Budeme ale usilovat o různé dotační tituly, aby mohly vznikat programy pro děti ze sociálně a ekonomicky slabších rodin.