„Chtěl bych na úvod říci, že jde o nácvik vysoce nepravděpodobné situace, která by mohla nastat za souběhu několika poruch a naprosto výjimečné shody okolností," prohlásil náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška.

Zkušební tón

Třídenní cvičení začne ráno 26. března, kdy „praskne" hlavní parní kolektor na 2. reaktorovém bloku elektrárny. Vzápětí zasáhne havarijní četa s hasiči, kteří zjistí případný únik radioaktivní vody. Následnou fází bude informování obyvatel pomocí sirén. Záchranáři ale použijí zkušební tón, nikoliv varovný signál. Zasednou krizové štáby a hlavní skupina ministerstva vnitra.

„Únik radioaktivních látek do okolí dokonce donutí vládu vyhlásit stav nouze," popsal situaci Hruška. Zapojit do řešení události by se podle něho mělo několik různých úřadů – kromě úřadu vlády, osmi ministerstev také tři desítky dalších úřadů.

„Procvičovat budeme činnost organizace havarijní odezvy jaderné elektrárny a činnost orgánů krizového řízení podle vnějšího havarijního plánu," uvedl Ryba. Cvičení je podle něho rozčleněno do tří období – vznik havárie a reakce státních orgánů, vyhlášení stavu nebezpečí v kraji Vysočina, následně i nouzového stavu včetně řešení události. Poslední fáze pak bude monitorovací. Hasiči také procvičí zásah u dopravní nehody v zóně radiace.

Veřejný pořádek

Policie si podle svého šéfa Martina Červíčka od cvičení slibuje zejména zjištění, jakým způsobem je sbor schopný na událost zareagovat. „Kromě jiného zajišťuje policie věci související s veřejným pořádkem, ochrannou majetku a informovaností o vzniklé události. V neposlední řadě si chceme v reálu i vyzkoušet, jakým způsobem by byla naplněna součinnost mezi policií a armádou," podotkl Červíček.

„I když se pravděpodobnost takové nehody blíží nule, nechceme nic podcenit a musíme provést cvičení v plném rozsahu," dodal Hruška.