Podle reportu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2023 mělo spotřební daně na sladké sycené nápoje zavedeno 105 zemí světa. „Tyto nápoje představují globálně vůbec nejprodávanější druh sladkých nápojů. Nejvyšší pokrytí vykazuje africký region, kde spotřební daň na slazené sycené nápoje uplatňuje 78,7 procenta zemí, následuje region Severní a Jižní Ameriky, šedesát procent, a region východního Středomoří s padesáti procenty zemí,“ shrnuje dokument WHO.

Nutriční specialista Jakub Přibyl
Generace cukrových závisláků. Na problémy dětem zadělávají rodiče, říká odborník

V případě Evropy spotřební daň na limonády a jiné sycené sladké nápoje uplatňuje necelých 36 procent zemí. Pokud Česko daň skutečně zavede, zařadí se po bok Francie, Itálie, zemí Beneluxu i Polska. Členové Národní ekonomické rady vlády u spotřební daně skloňují několik věcí. Kromě přísunu dalších peněz do státního rozpočtu pracují se sladkými nápoji i jako s jednou z příčin obezity a s ní spojené řady zdravotních potíží, které odčerpávají peníze ze zdravotnictví.

Podle dat Státního zdravotnického ústavu trpí obezitou šedesát procent dospělých a čtvrtina dětí. I proto má návrh podporu ze strany ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. „Cukr a slazené nápoje mají řadu negativních dopadů na zdraví obyvatelstva. Slazené nápoje vedou ke zvýšenému riziku kazivosti zubů. Je potřeba si uvědomit, že slazené nápoje často pijí děti, dostávají se k nim ve věku pod patnáct let,“ upozornil Válek pro Českou televizi.

35 kilo přidaného cukru ročně

Podle nutričního terapeuta Jakuba Přibyla Češi cukru doslova holdují. „Jako jiné národy, i Češi podléhají do značné míry globálním potravinářsko-gastronomickým trendům. Zvýšila se spotřeba vysoce průmyslově zpracovaných potravin, hotových jídel, produktů fast foodů a zároveň došlo k poklesu spotřeby tradičních potravin. Pokud bychom se na tento problém dívali optikou konzumovaných makroživin, cukr mezi nimi bude tvořit největší podíl,“ shrnul.

Spotřeba cukru na hlavu se v Česku pohybuje okolo 35 kilogramů ročně. „Odhadujeme, že se konzumuje skoro třetina šálku přidaného cukru denně. Většina pochází z cukrem slazených nápojů, jako jsou limonády, ovocné nápoje, džusy, sportovní nápoje a slazená káva a další,“ uvedl před časem pro Deník vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu Jiří Ruprich.

Obezita u dětí. Ilustrační snímek
Přibývá obézních dětí, kila navíc si vlečou i do dospělosti. Pomoci mohou rodiče

Společnost PAQ Research vypracovala studii s různými modely možného daňového zatížení sladkých nápojů a poukázala na takzvaný polský model, ve kterém se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. „Ročně může přinést 2,7 miliardy korun rozpočtu a miliardy úspor zdravotních a sociálních nákladů. Zdanění by jen omezeně zasáhlo výrobce, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Neplatí přitom, že by zavedení daně bylo složité, ve Velké Británii stálo jen 2,4 procenta jejího ročního výběru,“ uvedla společnost.

Zdroj: DeníkO tom, že vyšší cena může konzumenty skutečně odradit, mluví i řada zahraničních studií. Nedávno publikovali výsledky svého výzkumu třeba vědci z americké univerzity v Berkeley. „Maloobchodní ceny nápojů slazených cukrem se během dvou let po zavedení daně v každém ze zkoumaných měst zvýšily o třetinu a ve stejném časovém období došlo k odpovídajícímu poklesu nákupů o třetinu. Zvýšení cen a pokles nákupů se objevily bezprostředně po zavedení daní a přetrvávaly i o několik měsíců později. Zároveň nebylo prokázáno, že by spotřebitelé cestovali do sousedních oblastí bez zdanění slazených nápojů a nakupovali tam,“ shrnuli vědci.