Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dana Němcová: S Havlem jsem nepotřebovala klábosit. Mluvil mi z duše

Před pěti lety, 18. prosince 2011, zemřel Václav Havel. Členka správní rady Výboru dobré vůle Dana Němcová (82) ho znala už z disidentské činnosti Charty 77 a z práce ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. „Jsem stále zaujatá vývojem v této zemi," říká.

18.12.2016 69
SDÍLEJ:

Bývalá mluvčí Charty 77 Dana Němcová.Foto: Archiv

Co vás u příležitosti výročí úmrtí Václava Havla napadá?

Měli bychom prodlužovat jeho práci a pokračovat v tom, o co mu šlo. Jsem ráda, že existuje krystalizační jádro mladých lidí, kteří se rozpomínají a pokračují v jasném duchu poslání Václava Havla, zdůrazňujícím humanitu, demokracii a příslušnost k Evropě a k světu. Tyhle ideje nesou dál. Na podzim jsem se zúčastnila některých akcí, například diskuse v rámci Amnesty International nebo setkání v Lucerně u příležitosti Havlových nedožitých osmdesátin, kde jsem byla nadšená ohromnou účastí, otevřeností a zájmem lidí. V polovině října jsem měla tu čest a mohla přivítat na Hradčanském náměstí dalajlamu. Je pro mě ohromným zřídlem dobroty, lásky a úplně klidného, pokojného sebevědomí a vědomí sounáležitosti všech lidí navzájem. Toho, že když sáhneme hluboko do vlastního nitra, do srdce, tak zjistíme, že patříme k sobě a máme se podle toho také chovat.

Čtěte také: Charta byla podle Pitharta přelomová, začala se zajímat o všechny

Čeští politici se ale od dalajlamy většinou distancují, na rozdíl od Václava Havla, který se s ním naopak setkával rád. S Havlem jste si byla blízká i jinými postoji. Bylo těžké žít za totality v pravdě a vzepřít se režimu?
Možná už to mám po tolika letech posunuté, protože určité situace byly tehdy doslova na tělo, které to vědělo a nedělalo mu to dobře. Musím ale říct, že duchovně to nešlo jinak. Když člověk vidí před sebou cestu, tenkrát možná méně zřetelně, než ji vidím na stará kolena teď, tak z ní neuhýbá. Myslím, že pro nás tehdy bylo lehčí rozhodovat se než dnes, kdy je nabídka velice zavádějící. Ten náš ďábel měl boxerské rukavice, zatímco nynější se podbízí tím, co lahodí našemu materialistickému zaměření nebo tradici. Konzumismus v nás znamená, že sešrotujeme všechno, od kultury až po statky každodenního života. Dnes je pro lidi těžší, aby se zorientovali. Tenkrát nás totalitní brutalita nahnala do houfu a vzájemné solidarity, takže správně se rozhodnout bylo docela jednoznačné a nedalo takovou práci.

Nyní si lidé myslí, že když je svoboda, tak můžou všechno.
To je přesně ten rozdíl mezi svobodou a tzv. cochcárnou. Abych byl opravdu svobodný člověk, musím jít víc do hloubky než myslet si, že můžu experimentovat a zmocnit se čehokoliv, co se mi podbízí.

Jak jste prožívala totalitu jako matka, když vám režim vyhrožoval vězením a tím, že děti skončí v dětském domově či se nedostanou na školy?
Hned na začátku jsem jim při výsleších řekla, že všechno, co dělám, dělám právě v zájmu svých dětí. Tudíž jsem se pro ně stala nevydíratelnou a přes děti pak na mě nemohli. Moje děti stály za mnou a měly z toho velkou kovbojku. Můžu na ně být dodneška pyšná, že všechny zaujímají nelukrativní a společensky prospěšná postavení. Ondra fotografuje a už od jeho 14 let bylo úplně jasné, co bude dělat. David uvázl v Respektu, Veronika pracuje jako sociální pracovnice, Jana je zdravotní sestrou a Pavla se stará o tchyni, jednadevadesátiletou manželku zesnulého Radima Palouše.

Setkávala jste se s Havlem často i po roce 1989?
Naše setkávání a spolupráce byla na denním pořádku hlavně za totáče. Za prezidentování měl pak okolo sebe pořád spoustu lidí, kteří to považovali za čest. Držela jsem se spíš zpátky, protože být v jeho blízkosti jsem považovala za obtěžování. Václav Havel mi ale i jako prezident potvrzoval poznatek z minulosti, že to, co říká a co dělá, tak mi mluví z duše. Proto jsem s ním nepotřebovala klábosit.

Vy jste také v roce 1990 vstoupila do politiky.
Byla jsem tenkrát vykopnuta do parlamentu, ale uvědomila si, že nejsem člověk stvořený pro politiku. Všechno beru upřímně a nikdy bych nevěděla, co mi kdo říká s postranním úmyslem, a nedokázala bych se v tom orientovat. Nejsem schopná stranit jedné straně. Chci být svobodný člověk. Své postavení cítím spíš v činnosti a budování občanské společnosti, která je nutnou součástí fungující demokracie.

Později jste se věnovala pomoci uprchlíkům hlavně z válečných oblastí, kteří u nás žádali o azyl.
Spoluzakládala jsem poradnu pro ně a pracovala v ní až do 75 let. Nyní jsem kromě správní rady Sdružení pro integraci cizinců i ve správní radě Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, která se také věnuje lidem na okraji. Myslím si, že jsem si svoji parketu našla. I ve svých takřka třiaosmdesáti letech jsem ještě pořád zaujata vývojem v téhle zemi, zejména v oblasti lidských práv, solidarity a občanské společnosti. Baví mě a těší všichni dobří lidé.

Čtěte také: Daniel Kroupa: Václav Havel uskutečnil svou jedinečnost, proto je nenahraditelný

Jak jste dívala na reakci společnosti ohledně uprchlíků?
Tohle nesu stále velmi špatně. Myslím si, že je to odporná hra s falešnými kartami našich politiků, kteří potřebují lidi rozeštvat a vyděsit. Protože pak můžou ukazovat svou sílu a já mám na takovéto silové politiky vztek. Jejich postoj je úplně proti všem, nejen proti lidem, kteří k nám chtějí přijít, ale i proti nám samotným. Hysterie a odmítání uprchlíků jsou opravdu zbytečné a nedůstojné.

Po okupaci v srpnu 1968 jste v zahraničí stáli před volbou, jestli se vrátit domů. Co se vám honilo hlavou?
Byli jsme tenkrát na necelé dva měsíce v Rakousku u přátel. Rozhodovali jsme se asi týden. Tenkrát byly otevřeny všechny možnosti života na Západě a leckde by nás přijali s otevřenou náručí. S návratem jsem váhala, protože jsem říkala, že naše společnost bude zase porobená, a já nechtěla děti vychovávat někde, kde se systematicky a programově křiví povahy. Manžel Jiří ale řekl: Když pojedeme zpátky, myslím si, že během dvou let, než dostanou společnost úplně pod kontrolu, tak se podaří vydat ještě spoustu knížek, které potom pomůžou v rezistenci a orientaci lidem, co v naší zemi musí žít. Takže jsme se vrátili.

V disentu pracovala spousta osobností, které komunistický režim zavíral nebo nutil k vystěhování v rámci projektu STB Asanace.
Asanace dolehla zejména na mého muže a dceru Markétku a na mnohé další. Až postupem času vycházelo najevo, že v rámci projektu byli někteří lidé podrobováni psychickému i fyzickému teroru s cílem dostat je pryč. Režim tehdy používal opravdu hnusné praktiky.

Dana Němcová
Narodila se 14. ledna 1934 v Mostě, studovala psychologii na FF UK. Vdala se za filozofa, psychologa a významného katolického intelektuála Jiřího Němce, společně podporovali opoziční aktivity a sblížili se s českou undergroundovou scénou. Stála u zrodu Charty 77 v roce 1977, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných o rok později. Kvůli svým aktivitám byla vyhozena z práce a pracovala jako uklízečka, opakovaně byla vyšetřována, podrobována výslechům a domovním prohlídkám. V roce 1979 strávila půl roku ve vazbě, byla podmíněně odsouzená. V roce 1989 se stala jednou z mluvčích Charty 77. Na počátku 90. let byla poslankyní federálního parlamentu, vedla správní radu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, pracovala v Poradně pro uprchlíky Českého helsinského výboru. Knihu jejích rozhovorů s Janem Bártou s názvem Lidé mého života vydal v roce 2003 Portál. Je nositelkou řady vyznamenání, např. 1990 - Cena mezinárodního mírového hnutí Pax Christi, 1998 - prezidentská medaile Za zásluhy, 2000 - rakouská Středoevropská cena, roku 2013 se stala laureátkou Ceny Paměti národa. Žije v Praze. (zdroj Paměť národa)

Autor: Radek Gális

18.12.2016 VSTUP DO DISKUSE 69
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Stevard/ka ve vlaku, nástup v Praze 30 000 Kč

Hledáme zaměstnance na pozice stevarda/ky v moderních vlacích z Prahy do Graze s nástupem v Praze (možnost dočasného ubytování pro mimopražské uchazeče). Náplň práce: obsluha hostů v jídelním voze a bistrovoze, obsluha cestujících ve vlakové soupravě formou minibaru, příprava pokrmů a teplých nápojů. Pro předání podrobnějších informací pořádáme náborové schůzky následované osobními pohovory v termínech, které Vám sdělíme mailem po obdržení Vašeho profesního životopisu.

Gastronomie - Lahůdkář/ka - noční směny 24 500 Kč

Velká tradiční česká společnosti hledá zaměstnance do moderního, profesionálního prostředí na Praze 4 - Michle pro práci v malém kolektivu (4-6 lidí). Máme skvělé dopravní spojení. Náplň práce: výroba lahůdek (chlebíčků, plněných baget, salátů apod.). Pracovní doba: noční směny 16.00 - 4.30 hod. v turnusu (krátký, dlouhý týden). Hrubá mzda: 24.500 Kč včetně příplatků. Nástup ihned.

Gastronomie - ČÍŠNÍKA 15 000 Kč

přijmeme do restaurace Na Hrádku, Šlikova 15, Praha 6 - Břevnov, k okamžitému nástupu, krátký/dlouhý týden. Samostatnost podmínkou, mzda 15.000 Kč. Veškeré bližší info na uvedené adrese nebo na tel.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 16 000 Kč

Zámečníci strojů zámečníci-svářeči. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Požadujeme: vyučen v oboru nebo s praxí 2 roky, , Způsob kontaktu: předem telefonicky od 8.00 hod. do 16.00 hod. nebo e-mailem. Pracoviště: Jarolím meloš - mov s.r.o., Za Splavem, č.p. 14, 734 01 Karviná 4. Informace: Irena Pončová, +420 602 233 334.


Andrej Babiš a Alena Schillerová po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.
AKTUALIZOVÁNO
16 12

Státní dluh klesá, uvedl v Lánech Babiš. Plošné zvyšování platů odmítá

Ilustrační snímek.
3

Počet minipivovarů stále roste. Chtěl jsem si to taky zkusit, vysvětluje majitel

Prázdniny bez elektroniky. Hry našeho dětství dokáží zabavit i dnes

Dětství, léto a dovolená! Sedmdesátá a osmdesátá léta. Ti šťastnější dostali devizový příslib a zamířili do Jugoslávie, jiní se vypravili za hranice všedních dní k Baltu, do Bulharska nebo k Balatonu. Ostatní třeba jen na Mácháč nebo Zemplínskou Šíravu. Opalovali jsme se na kostkované dece, natírali Saharou a Nubianem s maximálním ochranným faktorem 3, hráli karty, pili zelenou limonádu a vzrušeně listovali Ohníčkem. Našim dětem to zní jako horor, ale my jsme byli šťastní. Nebo ne?

AKTUALIZUJEME

Vážná nehoda dvou aut u Třeboně. Tři lidé zemřeli, šest se zranilo

Tragické bylo sobotní odpoledne na jihu Čech. Při dopravní nehodě u obce Břilice na Jindřichohradecku zemřeli tři lidé, šest bylo zraněno.

Po mně potopa. Jak Andrea Stramaccioni přispěl k úpadku velkoklubu

Panathinaikos Atény. V řeckém fotbale jedna z nejprestižnějších značek. Tedy, ještě pár let zpátky tato rovnice platila, nyní se však dvacetinásobný mistr dostal do hluboké propasti a nemusí jen tak najít cestu ven. Na pádu slavného klubu se podílel svou šílenou přestupovou politikou také Andrea Stramaccioni.

Maláčová bude ministryní. Zeman ji jmenuje koncem července

Premiér Andrej Babiš dnes v Lánech nejednal s prezidentem Milošem Zeman pouze o státním rozpočtu, ale také o situaci na ministerstvu práce a sociálních věcí. Po rezignaci Petra Krčála kvůli plagiátorství v diplomové práci povede resort Jana Maláčová (ČSSD). Prezident ji jmenuje v pondělí 30. července na zámku v Lánech.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT