Marian Jurečka na jaře uvedl, že chce dva europoslance, růst volebních preferencí lidovců, padesát krajských zastupitelů a obhajobu senátních křesel. První dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodnou tedy o jeho setrvání v čele strany zářijové volby? „O tom rozhodnou především delegáti našeho sjezdu v polovině října. Své stanovisko, zda vůbec budu kandidovat, sdělím po krajských a senátních volbách. Podmínky, které jsem uvedl, platí,“ ujistil Jurečka.

Michal Šmarda nedávno zrušil schůzku s šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou, byť většina zainteresovaných osob míní, že pouze spojení levicových sil může SOCDEM udržet na politické scéně. Půjde tedy do voleb 2025 v široké levicové koalici, jejímž členem bude i uskupení Stačilo?

„Kateřina Konečná vytvořila z KSČM a národně orientovaných stran, jako je Domov a další, jakýsi komunisticko-nacionalistický blok. To není nic, s čím by se sociální demokracie mohla spojovat. SOCDEM je svébytnou stranou, která jde vedle konzervativního a liberálního bloku vlastní cestou. To neznamená, že bychom nemohli spolupracovat s dalšími stranami, jak to ukazuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický nebo bývalý hejtman Jiří Štěpán v Královéhradeckém kraji či v Olomouckém kraji Pavel Šaradín, který tam vede kvalitní kandidátku sociální demokracie a dalších místních stran. V krajských volbách se ukáže, zda to je směr, kterým se má SOCDEM vydat. Osobně tomu fandím a byl bych rád, kdyby tito tři naši kandidáti na hejtmany uspěli,“ odpověděl Šmarda. Na doplňující otázku, zda tedy s blokem Stačilo! či KSČM v žádném případě do předvolební koalice SOCDEM nepůjde, odpověděl: „Přesně tak.“

Krach platové dohody

Hlavní část debaty se točila kolem sociálních témat. Proč lidovci ve vládě neprosadili zvýšení tarifů pro zaměstnance státní a veřejné sféry už od září? Postoj odborů v tom přece nehrál žádnou roli, vláda to mohla udělat sama.

play_fill

Jurečka se přel o platech státních zaměstnanců. Kašpařina, reagoval Šmarda

Ekonomika

„Můj cíl to byl. Zařazení do vyšší třídy si určitě zasloužili školníci, kuchařky, školní uklízečky, ale také úředníci na obcích a městech. Za lidovce jsem opravdu bojoval, aby se to zvýšení uskutečnilo už od září. Nakonec jsme došli ke kompromisu, který minulou středu odbory bohužel odmítly. My jsme potřebovali jejich podporu, aby dokázali situaci vysvětlit všem ostatním, že teď je nutné pomoci především těm nejpotřebnějším, kteří jsou v první tarifní třídě. Zdravotníci nebo policisté by si na zvýšení počkali do 1. ledna příštího roku. Tato sociální dohoda se nepodařila. Jisté ale je, že se povede zvýšit objem platů od Nového roku, bude to o pět procent a ministerstva samozřejmě mohou iniciativně sama přidávat svým zaměstnancům, pokud na to budou mít prostředky. Navíc obce a kraje, kde je významná část zaměstnanců veřejné sféry, mohou ze svých rozpočtů, jež jsou mnohde přebytkové, svým úředníkům a dalším zaměstnancům přidávat bez ohledu na to, že se tarify od září neměnily,“ vysvětlil postoj lidovců jejich předseda.

Vládní kašpařina

Všechny unikátní debaty Deníku z cyklu 15 minut Kateřiny Perknerové naleznete ZDE.

Michal Šmarda nedávno uvedl, že „jediné řešení, které vláda má, je zhoršování podmínek zaměstnanců a politika nízkých mezd“. S výstupem z jednání vlády s odbory tedy asi spokojen není. Ale bude, pokud se od ledna 2025 zvýší mzdový objem o pět procent? „Když se vláda sešla se zástupci odborů pět dní před koncem srpna, aby s nimi jednala, zda lidem přidá od 1. září, bylo zjevné, že to nebere příliš vážně. Pokud premiér říkal, že ministrům nařídil, aby přes noc našli potřebné peníze, a když nenašli do rána, nechal je hledat ještě do odpoledne, byla to skoro kašpařina. Tak byste nemohli řídit ani konzum v Horní Dolní. Zvýšení o pět procent od Nového roku znamená, že se nenapraví propad reálných mezd zaměstnanců ve veřejném sektoru za poslední tři roky. Pečovatelky v sociálních službách po dvaceti letech práce často nemají ani dvacet tisíc čistého měsíčně. Totéž kuchařky a školníci. Tu situaci za rok vláda nijak nenapravila. Teď se je snaží odbýt slibem, že to možná udělá 1. ledna,“ řekl šéf SOCDEM. Moderátorka namítla, že to nebude možná, ale jistě, jak sdělil premiér Petr Fiala.

Ať jim přidají kraje, města a obce

Vyvinula vláda iniciativu směrem ke krajům, městům a obcím, aby nejpotřebnějším skupinám zaměstnanců v jejich působnosti přidaly? „Opakovaně jsem komunikoval se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí. Tam zaznělo, že pro zhruba 180 tisíc lidí v jejich působnosti ty peníze jsou. Obce, města a kraje nemusejí čekat na to, jak rozhodne vláda, a mohou zvýšit základní tarifní část jejich mezd už letos. Je to třeba na rozhodnutí tady pana starosty Šmardy,“ uvedl Jurečka.

Udělá to starosta Nového Města Na Moravě Michal Šmarda? „My jsme ty peníze u nás našli a lidem na úřadě jsme přidali patnáct procent. Snažíme se tlačit i na naše příspěvkové organizace, ale není to fér, ani vůči krajům. Tady předseda KDU-ČSL říká, že pokud jsou na jižní Moravě lidé v sociální oblasti špatně placeni, je to vina pana hejtmana Grolicha, a budou-li ho volit, nedostanou přidáno. Jenže on nemůže vzít peníze určené na opravy silnic nebo nemocnicím a dát je do sociálních služeb. Je věcí vlády, aby na tento segment vydala víc prostředků. Nemohou to řešit jen zřizovatelé,“ konstatoval Šmarda.

play_fill

Státní rozpočet 2025? Projednávání bylo utajené a netransparentní, řekl Babiš

Ekonomika

Moderátorka upřesnila, že Jan Grolich je lidovecký hejtman a dotázala se Mariana Jurečky, zda s ním má kvůli platům spory. „Nemáme žádné spory a žádám pana Šmardu, ať nedělá lidovcům tiskového mluvčího a neuvádí to, co jsem neřekl. Jen jsem chtěl zdůraznit, že i v mém resortu, byť se nezvýšily tarify, lidem na úřadech práce a pobočkách České správy sociálního zabezpečení se platy zvýšily. V meziročním srovnání dosáhl růst nadtarifních složek v sociální a zdravotní oblast 10,7 procenta. Peníze se tam tedy přidaly velmi výrazně. A odměny jsou část mzdy, do které stát nemluví, je na zřizovatelích, jak s těmi penězi naloží. Chci ale zdůraznit, že nejdůležitější je to, co lidovci v této vládě prosadili, tedy zvyšování minimální mzdy. V příštích čtyřech letech každý rok poroste historicky vůbec nejvíc, dosáhne až padesáti procent průměrné mzdy ve státě. To je klíčová věc, protože potáhne nahoru ty nejnižší výdělky,“ řekl Jurečka.

Posuny v důchodové reformě

Parlament bude na podzim schvalovat důchodovou reformu. Lidé budou odcházet do důchodu podle věku dožití, ale vláda vyslyšela připomínky demografů, takže tempo posouvání věkové hranice nebude tak strmé. Proč se ministr Jurečka odborníků nezeptal dříve a neodeslal poslancům rovnou finální verzi? „Skutečně jsme to upravili tak, aby rozdíl mezi jednotlivými ročníky pro odchod do důchodu nebyl dva měsíce, ale pouze jeden. Zohlednili jsme jednak názor Demografické společnosti, jednak jsme využili aktuální data o pozitivních dopadech důchodové reformy. Ukázalo se, že výsledek je o něco lepší, a proto jsme si mohli dovolit udělat úpravu, která je vstřícná vůči celé společnosti a především vůči střední a mladší generaci, které se to primárně týká. Původní cíl ale zůstává, a tím je daleko vyrovnanější hospodaření důchodového systému, oceňování zásluhovosti, péče o děti,“ konstatoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Bez změny daní to nepůjde

Je pro SOCDEM hranice 65 let pro odchod do důchodu nepřekročitelná? „Ano, zejména do té doby, dokud se nezvýší věk dožití ve zdraví. V České republice se nyní pohybuje mezi 62 a 63 lety, což je hranice, kdy je člověk ještě schopen pracovat. V některých jednodušších profesích to lidé tolik nevnímají, ale pracující v těžkých podmínkách o tom vědí své,“ pravil Šmarda.

Neví snad, že náročné profese mají být z důchodové reformy vyňaty, aby tito lidé mohli bez újmy na vypočítané penzi odcházet na odpočinek dříve? „Takový seznam se připravuje, ale pracuje se na něm už dva roky, není kompletní a někdy mám pocit, že se to zdržuje jen proto, aby ve skutečnosti nikdy nebyl zaveden,“ nadnesl šéf SOCDEM. Má pravdu? „Pan předseda Šmarda dobře ví, že kdyby to byla tak jednoduchá věc, mohli to mí předchůdci za osm let ve vládě dávno udělat. Ten seznam už mám, bude přepsaný do důchodové reformy, která teď jde do finále,“ argumentoval Jurečka.

Jeden proti jednomu a Kateřina Perknerová. To budou předvolební debaty na Deníku

Česko

„Návrh reformy za nás představila tehdejší ministryně Maláčová ze SOCDEM s paní profesorkou Nerudovou. Ale nemohlo to fungovat, stejně jako nebude fungovat reforma současné vlády, protože není provázána s daňovou reformou. Nezměníme-li v České republice daně, nikdy to fungovat nebude. Musíme přestat zdaňovat jenom práci, myslet si, že všechny peníze vytáhneme ze zaměstnanců a drobných živnostníků a na tom stavět úspěch české ekonomiky. My musíme méně zdaňovat práci a více majetek a progresivně zisk. Toho se Fialova vláda bojí. Dokud se to nezmění, bude se situace dál zhoršovat a nepomohou tomu žádné škrty,“ soudí Michal Šmarda.

Lidovci a SOCDEM se krajským koalicím nebrání

Jaký je odhad obou předsedů ohledně budoucích koalic v krajích? V kolika z nich budou vládnout společně lidovci a sociální demokraté? „Myslím, že lidovci by mohli být přímo v radách zhruba v deseti krajích a ve dvanácti, třinácti budeme mít zastupitele. Zda budeme v radách se sociálními demokraty, si netroufnu odhadnout. Ale musím říct, že na krajské úrovni jsme se sociálními demokraty dokázali vždy dobře spolupracovat, tomu se do budoucna určitě nebráníme,“ řekl Marian Jurečka. Šéf SOCDEM Michal Šmarda potvrdil Jurečkova slova: „V tomto směru budu vstřícný, protože i pokud na centrální úrovni spolupracovali lidovci a sociální demokraté, byly to nejlepší vlády, za poslední tři volební období bezpochyby. Také v krajích máme dobré zkušenosti a je pravděpodobné, že po volbách budeme v některých radách společně s lidovci,“ předpověděl Michal Šmarda.