Ve Sněmovně je nyní návrh placené týdenní otcovské, kterou by si muži brali krátce po narození dítěte. Pokud ji schválí Parlament a podepíše prezident, první otcové by na ni mohli začít chodit v listopadu či prosinci. Otcové v Česku mohou už nyní nastoupit po šestinedělí na mateřskou a pak na rodičovskou. Možnosti využívá ale jen zlomek z nich. Důvodem nezájmu bývá to, že muži vydělávají víc než jejich partnerky. Většímu zapojení otců brání i zažité představy o tom, že nejlépe se o potomka postará žena. Zjištění z posledních let ukazují, že muži by se do péče rádi víc zapojili.

Mohlo by vás zajímat: Jak je to s placením nemocenské a sociálního pojištění, když jste na rodičovské

Experti v Česku diskutují o zavedení dvouměsíčního až tříměsíčního volna, po které by otec na rodičovské vystřídal matku. "Myšlenka otcovských kvót je základem aktuálně diskutované 'motivační otcovské dovolené' neboli takzvaného 'střídacího bonusu'," uvedly autorky výzkumu. Stejná pravidla by platila, pokud by na rodičovské byl muž. Na dva či tři měsíce by ho vystřídala jeho partnerka.
Nějakou podobu otcovské dovolené má 23 členských zemí EU. Většinou trvá do 12 pracovních dnů. V Rakousku, Litvě, Portugalsku, Finsku a Slovinsku mají otcové nárok na 20 a víc dnů volna. Žádnou otcovskou nemá vedle Česka Slovensko, Německo, Irsko a Kypr. "V mezinárodních srovnáních se ukazuje, že je nevyhnutelné motivovat muže k celodenní péči o děti institucionálně a především finančně, přesněji řečeno poskytnout jim dostatečnou náhradu ušlého příjmu," uvádí autorky výzkumu.

Podle zprávy z výzkumu je v Česku nutné vyřešit, jak dlouhá by motivační otcovská dovolená byla, zda by se dala rozdělit na víc částí a jestli by se platila z rozpočtu či ze systému sociálního pojištění. Chystané týdenní otcovské volno se má hradit z nemocenské, muži by měli dostávat 70 procent základu svého příjmu.

Čtěte také: Rodiče mají mít možnost brát rodičovskou rychleji

Výzkum zjišťoval, zda by rodiče malých dětí o motivační otcovské volno stáli. Odpovídalo 705 matek a otců. Čtyři pětiny z nich by zájem měly. Třetina dotázaných by stála o volno dvouměsíční, 28 procent o tříměsíční. Méně než dva měsíce by stačily pětině lidí, necelá pětina se klonila naopak k době delší než čtvrt roku. "Lze vyslovit hypotézu, že pro ty, kteří narození dítěte nevylučují, případně plánují, může být existence otcovské dovolené pobídkou k rozhodnutí dítě mít," uvedly autorky.

Po dnech by motivační otcovskou dovolenou chtělo čerpat 13 procent rodičů, a to třeba vždy den v týdnu. Nepravidelně by si volné dny vybíralo 43 procent dotázaných. Po jednotlivých týdnech by otcovskou chtělo mít 28 procent lidí, po celých měsících pak šest procent. Naráz by ho bralo devět procent žen a mužů.

Nepřehlédněte: Budoucí šéfka akademie věd: Kvóty pro ženy jsou slepá ulička

Výše náhrady by byla při rozhodování důležitá pro 93 procent dotázaných. Celkem 57 procent lidí preferovalo procento výdělku, převládal požadavek na 70 až 80 procent platu. Podle 27 procent dotázaných by dávka měla být pevná. V průměru činila 13.421 korun, lidé uváděli částky od 2000 do 50.000 korun.

Celkem 45 procent zaměstnaných mužů by v práci vidělo při vybírání delší otcovské problém, zaměstnavatel by je ale spíš pustil. Víc než čtvrtina otců míní, že by jim firma spíš nevyhověla. Dvou či tříměsíční volno by prý určitě nedostalo 12 procent mužů. Polovina otců si myslí, že by delší otcovská jejich postavení v práci ohrozila.