Ačkoliv by těžiště mělo spočívat v prevenci, těm, kdo už srdce nemocné mají, dnes odborníci umí pomoci často i bez většího řezání. Co všechno kardiologové a kardiochirurgové dokážou, řekl Deníku profesor Petr Neužil z Nemocnice Na Homolce.

V posledních letech přibývá miniinvazivních zákroků. Co mezi novinkami považujete za největší přínos pro pacienty?
Miniinvazivní zákroky jsou pro nemocné šetrnější, je možné je provádět v řadě případů v místním znecitlivění či bez nutnosti uspání nemocného. Kromě toho v kardiologii v posledních dvaceti letech značně přibývá výkonů, které se provádějí katetrizační technikou bez nutnosti chirurgického zásahu, tudíž je zásah do organismu omezený. Kardiochirurgové provádějí také robotizační zákroky, které u mnoha pacientů zvyšují efektivitu, protože překlenují různé limitace, jako je točivost zápěstí či třes rukou, který se díky robotovi nepřenáší na nástroje.

Petr NeužilPrudce se ale rozvíjejí také technologie…
Vývoj můžeme ilustrovat na příkladu bezdrátového stimulátoru. Koncept kapsle, která by se implantovala přímo do srdce, byl prototypově vyroben již v 70. letech, úspěšně implantován byl však až po 40 letech. Nicméně je jasné, že implantace kardiostimulátoru sice je prostředek k záchraně života, ale jde stále o kovový elektricky aktivní přístroj, který by správně neměl být do těla vkládán vůbec – měli bychom být schopni upravit poruchu tvorby impulsů v srdci obnovou buněk, které tyto impulsy přirozeně generují. Možností dalšího vývoje jsou nanovlákna, tedy opět implantáty, anebo „regenerační" medicína, tedy využití kmenových nebo jiných buněk, které by vedly k obnovení aktivity. 
V řadě případů již medicína umí vytvořit tělu vlastní náhradní tkáně, nicméně v případě náhrady srdeční tkáně, například po infarktu myokardu, zatím použití kmenových buněk nepřineslo očekávané výsledky.

Lékaři dnes mají možnost na dálku sledovat srdce pacienta. Nakolik jsou nové technologie spolehlivé?
Přenos dat na dálku a sledování základních životních funkcí jsou dnes „trendy". Umožňují lepší diagnostiku, ale především sledování funkce implantátů. Včasné „doručení" informací předejde v řadě případů komplikacím díky časnému zásahu, pokud jde například o závažné arytmie či srdeční selhání. Narušit funkci kardiostimulátorů může zvláště interfereční vysokofrekvenční proudění – velmi bizarní případy jsou hlášeny
s detektory v obchodech, případně u magnetické rezonance, pokud jde o nekompatibilní přístroje. Dnes už však jsou zvláště u kardiostimulátorů dostupné systémy, kterým nevadí.

Jsou technologie chráněné, aby se na ně nenapojil někdo nežádoucí?
Funkci kardiostimulátoru hacker neovlivní, pokud nemá programovací zařízení. Po internetu se přenáší pouze pasivní informace směrem od pacienta, nikoliv do pacienta!

Vidíte v současné české kardiologii a kardiochirurgii nějaké problémy?
V této oblasti medicíny bude vždy nedostatek financí, protože vývoj jde rychle vpřed 
a systém není tak bohatý, aby uspokojil poptávku. Pamatuji si na dobu před 22 lety, kdy jeden v té době mladý lékař-kardiolog prohlašoval, že tehdejší Československo nebude mít dostatek financí na implantabilní defibrilátory. A vidíte, dnes je cena tohoto systému cca tři až čtyřikrát nižší než tehdy a jde o poměrně standardní postup u nemocných, kteří jsou v riziku náhlé srdeční smrti. ČR je stále velmi bohatá země, kde by stačilo, aby se eliminovaly korupční postupy a aby bylo možné posuzovat aplikaci daného postupu i tak, že by šlo si v určitých případech za léčbu připlatit.

Chystáte v nejbližší době na Homolce nějakou novinku?
V poslední době jsme zavedli tzv. bezdrátové kardiostimulátory, nyní máme provedenou úspěšnou implantaci těchto supernových přístrojů 
u 70 nemocných v jediném centru, zatímco po celém světě je takových implantací zatím pouze cca 500. Podílíme se také na vývoji a dnes již na rutinním použití podkožních defibrilátorů, kde se nic nemusí zavádět do srdce. Provádíme dokonce unikátní remodelační operaci srdce bez nutnosti otevření hrudníku a napojení nemocného na mimotělní oběh. Naprostou novinkou, kterou 
v těchto dnech dokončujeme, je unikátní systém elektromagnetické navigace, kdy budeme schopni ovládat pohyby katetrů v srdci přesněji pomocí osmi elektromagnetů. Sál bude vybaven zcela unikátním systémem tzv. elektroanatomického mapování srdce, na jehož vývoji jsme se v kardiocentru Na Homolce podíleli.

Kam směřuje výzkum v oblasti kardiochirurgie?
V dlouhodobější vizi je možné předpovídat, že možná dojde i ke splynutí chirurgických 
a katetrizačních zákroků a bude lhostejné, zda výkon provádí kardiolog, či kardiochirurg. Ale to je velmi vzdálená vize.

Kdy podle vás narazí miniaturizace na své hranice?
Já raději žádné limity nevidím, protože pak bychom nemohli dosáhnout úrovně, na jaké jsme nyní. Obecně jsme dnes zkušenější a provádíme zákroky, na které by si ti samí lidé se stejnou zkušeností před několika lety netroufli. Umíme odstranit řadu srdečních arytmií vypálením nebo vymražením jejich zdroje v srdci, umíme katetrem zavést srdeční chlopeň, a to i bez kardiochirurga, dokážeme katetrizačně obnovit průtok krve infarktovou tepnou a vlastnímu infarktu třeba předejít tak, že nemocný jde čtvrtý či pátý den domů. Před dvaceti lety by to znamenalo čtyř- až šestitýdenní hospitalizaci.

Srdce