„Snažíme se všem cestovatelům vysvětlovat, že vzteklina je až na pár výjimek vždy smrtelná. Uvádím případ dívky 
z Německa, která cestovala do Indie. Tam je na venkově hodně psů a ona si s nimi hrála. Po návratu se necítila dobře, a tak šla k lékaři. Ten jí ale řekl, že to má z toho, že občas užívá kokain. Dívka zakrátko zemřela na krvácení do mozku, a protože byla mladá, stala se dárcem orgánů. Po transplantacích zemřeli na vzteklinu další tři lidé," uvádí profesor Jiří Beran 
z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
Ročně podle statistik zemře na vzteklinu 55 až 60 tisíc lidí. „To je však jen špička ledovce. Je tu velké množství lidí, kteří přijedou ze zahraničí a pak zemřou, aniž by se zjistilo, co bylo vlastně příčinou," upozorňuje Beran.

Bez vakcíny je smrt nevyhnutelná

Co se vlastně při vzteklině děje? Po nákaze, k níž může dojít kousnutím, olíznutím nebo jen kontaktem s olízanou srstí infikovaného zvířete, se virus 
v tkáni začne množit. Jakmile napadne nervovou soustavu, je smrt nevyhnutelná a člověk obvykle umírá poté, co je napaden mozek. Celý proces může trvat týdny i měsíce podle množství viru, který se dostal do těla, a vzdálenosti zasaženého nervu od mozku.

Pokud se člověk nechá před cestou očkovat, dostane tři dávky vakcíny v rozmezí tří týdnů. Kompletní ochrana přijde na zhruba 1500 korun. V případě, že cestovatel není očkovaný a má podezření, že se mohl nakazit, měl by si ránu důkladně vymývat mýdlovou vodou a rychle vyhledat nemocnici, kde se zahájí očkování pěti dávkami vakcíny. „V zemích, kde je riziko nákazy, ale bývá problém dostat se k péči, zařízení navíc často vakcínu nemají," varuje Beran.

Ačkoliv je v Evropě výskyt vztekliny u zvířat menší než na jiných kontinentech, lze se s ní setkat i tady. „V Evropě bylo za poslední půl rok zaznamenáno zhruba 500 případů, většinou ve východní Evropě, ale také 
v Řecku," podotýká veterinářka Monika Skalková.
Zatímco v Evropě v současnosti nákaza hrozí hlavně od divokých zvířat, jinde jsou (s výjimkou USA) hrozbou převážně domácí zvířata. Následnou léčbu ovšem po návratu z ciziny žádají v Česku zpravidla lidé, které v jihovýchodní Asii napadla opice. Pozor je ale třeba dávat i na mývaly, hyeny či antilopy, dokonce i netopýry.

„Byl zaznamenán případ, kdy se vědci nakazili v jeskyni plné netopýrů ze vzduchu," doplňuje Skalková.

Že se může nakazit i člověk, který kontakt se zvířaty nevyhledává, potvrzuje cestovatel Daniel Přibáň, který projel několik kontinentů trabantem. „V Bolívii napadl našeho kameramana pes, a to aniž by si ho kdokoliv všímal. Kameraman zrovna natáčel, takže ani zvíře nemohl nijak vyprovokovat. Bolívie je navíc jedna z nejchudších jihoamerických zemí, kde je přístup k péči minimální," uzavírá.

Věděli jste, že…
… vzteklinou se mohou nakazit všichni teplokrevní obratlovci, lidé se ovšem v 54 % všech případů nakazí od psa. V současnosti vzteklina ohrožuje 3,3 miliardy lidí.
… v ČR se vzteklina vyskytla mezi zvířaty naposledy v roce 2002, kdy byla zachycena u tří lišek.
… psi se v Česku povinně očkují proti vzteklině od roku 1953, roku 1989 byla zavedena orální vakcinace lišek.
… první zmínky o vzteklině pocházejí ze starověkého Egypta.
… den vztekliny připadá každoročně na 28. září. V tento den totiž v roce 1895 zemřel Louis Pasteur, který jako první identifikoval vzteklinu jako virové onemocnění.