Vyplývá to říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Necelá třetina lidí nepokoje na severu Čech vnímá i jako osobní problém. Dotázaní pozitivně hodnotili činnost policie, obcí a starostů, naopak záporně jednání kraje, vlády, krajní pravice či sociálně vyloučených obyvatel.

Ve městech Šluknovského výběžku se od srpna konala řada demonstrací, které reagovaly na problémy v soužití s romskou menšinou. V oblasti se zvýšila kriminalita, místní se přestali cítit bezpečně a spojili tuto situaci s příchodem nových Romů do regionu. Nepokojů ke svému zviditelnění využívají i extremistická hnutí. Policie na konci srpna posílila svůj sbor v této oblasti o 50 členů pořádkových jednotek. Ministr vnitra Jan Kubice v úterý při návštěvě Šluknovska ohlásil, že je za půl roku až rok vystřídají policisté nové pořádkové jednotky, která vznikla 1. listopadu.

Celkem 91 procent účastníků průzkumu situaci na Šluknovsku hodnotilo jako vážný problém pro celou oblast, 66 procent označilo problém za velmi vážný. Jako problém celé české společnosti současný stav vnímá 83 procent lidí.

Za osobní problém označilo dění v regionu 31 procent dotázaných, častěji to byli obyvatelé Libereckého, Ústeckého a Karlovarského kraje. Naopak pro 21 procent lidí nepokoje na Šluknovsku žádný osobní problém nepředstavují.

Z úřadů a institucí zapojených do dění v této oblasti účastníci průzkumu pozitivně hodnotili zejména činnost policie, kterou ocenilo 51 procent dotázaných, s prací obcí a starostů bylo spokojeno 43 procent. Naopak 51 procent uvedlo, že je nespokojeno s činností krajů a krajských představitelů, 66 procent vyjádřilo nespokojenost s působením vlády.

Aktivity místních většinových obyvatel hodnotí kladně 58 procent dotázaných, oproti tomu 74 procent vnímá negativně působení místních sociálně vyloučených obyvatel. Nespokojenost s aktivitami krajně pravicových organizací vyjádřilo 48 procent, více než třetina však u této otázky uvedla, že to nedokáže posoudit.

Záporné hodnocení převládá také u činnosti zmocněnkyně vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové a agentury pro sociální začleňování Romů, ale také zde je velký podíl lidí, kteří přiznávají, že se k tomu neumějí vyjádřit. Téměř polovina uvedla, že nedokáže posoudit působení neziskových organizací. Celkem 41 procent je nespokojeno s činností médií, 37 procent ji naopak vnímá kladně.

Průzkumu, který se uskutečnil od 3. do 10. října, se zúčastnilo 1052 lidí.