„Na něm pak záleží, jak s tím naloží. Někdy jde jen o nepřesný poznámkový aparát nebo odůvodněné citace. Věnovat by se tomu ale měl,“ uvedl včera Mikuláš Bek. Na rozloučenou se proto rozhodl pro rozsáhlou prověrku toho, co se právě s těmito „podezřelými“ pracemi děje. V letech 2000 až 2018 na Masarykově univerzitě vzniklo 124 tisíc bakalářských, magisterských a rigorózních prací. Důkladnou kontrolou nyní prošlo 1226 těch, u nichž byla zjištěna 30procentní shoda  s jiným dokumentem.

„U deseti prací z let 2016 až 2018 jsem rozhodl o zahájení řízení o vyslovení neplatnosti vykonané státní závěrečné zkoušky,“ sdělil Bek s tím, že šlo převážně o absolventy bakalářského programu právnické a pedagogické fakulty. Univerzitní komise o jejich osudu rozhodne do konce roku. Cílem rozsáhlé akce, jejímž výsledkem by mohlo být i odebrání titulu, je především snaha o důslednější komunikaci s diplomanty, jejich individuální vedení.

Učitelé musejí garantovat, že závěrečný studentský spis je originálním textem. „To se kontroluje daleko hůř, pokud je v ročníku padesát posluchačů, než když je jich tam dvacet,“ dodal končící rektor. A právě klesající počet frekventantů byl jedním z Bekových cílů, který beze zbytku naplnil. Zatímco před osmi lety na Masarykově univerzitě studovalo 44 371 mladých lidí, loni to bylo 31 707. Tím se také snížil počet studentů na jednoho učitele z téměř 28 na 19. S trochou nadsázky to Bek komentoval slovy: „Nejlepší student je ten, kterého nevezmeme.“ Odkazuje přitom na světové univerzitní špičky, kde se vzdělává kolem 25 tisíc žen a mužů. 

Na Bekovo zdůrazňování kvality chce navázat i jeho nástupce, současný děkan Lékařské fakulty MU, neurolog Martin Bareš. „Jen malí si kladou malé cíle, a proto chci, aby se Masarykova univerzita do deseti let stala nejlepší univerzitou v ČR,“ předestřel svůj záměr Bareš, který se funkce ujme 1. září. Kromě požadavků na plnění náročných kvalifikačních kritérií pro univerzitní pedagogy chce MU více otevřít zahraničním učitelům. Důraz bude klást i na projekty s celospolečenským dopadem, jako je například budované simulační pracoviště pro vý-uku mediků, program zdravého stárnutí, a především koncept celoživotního vzdělávání pro 21. století.