Kritice čelí článek 11 směrnice, v důsledku kterého bude nutné platit autorské poplatky za sdílení obsahu, a článek 13, stanovující platformám typu Youtube povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva. Dnešní protest v ČR organizuje Pirátská strana, kromě Prahy se koná v dalších deseti městech. Mimo jiné v Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Pardubicích.

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit. „Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

Jde o obchodní zájmy

Pokud europoslanci na přelomu března a dubna směrnici schválí, bude běžet dvouletá lhůta, během které budou členské státy muset přijmout vlastní podrobnou úpravu.

„Jako obvykle jde především o obchodní zájmy a zisk. V současnosti totiž digitální komunikační platformy, mezi nimi Google a Facebook, získávají ohromné příjmy z prodeje cílené reklamy umisťované na internetových stránkách. Důvěryhodný obsah, který je nezbytným předpokladem pro sdílení článku, ale bezplatně přebírají odjinud, sami ho nevytvářejí,“ upozornil pro Deník šéf Unie vydavatelů ČR Václav Mach.

"Důsledkem toho je, že vzhledem k omezenému celkovému objemu reklamních prostředků na trhu, strhávají digitální platformy na sebe ohromný podíl těchto reklamních výnosů a další prostředky se pak již nedostávají k vydavatelům, novinářům a těm, kdo obsah tvoří," dodal Mach.

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Česko žádalo výjimky pro malé firmy

Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek.

Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.

Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné.

Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Směrnice je prý vágní

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu.

Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

Protesty i v dalších zemích

Demonstrace se dnes uskutečnily v řadě evropských zemí. Za "záchranu internetu" vyšli především mladí lidé do ulic například v Rakousku, Polsku nebo Portugalsku. Zdaleka nejpočetnější protesty se ale odehrály v Německu, kde jen v Mnichově demonstrovalo podle policie 40 tisíc a podle organizátorů dokonce 50 tisíc lidí.

Podle agentury DPA začaly v Německu demonstrace již během dopoledne v Postupimi, Berlíně, Hannoveru, Rostocku, Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších až 40 městech, která ohlásila zapojení do kampaně Zachraňte svůj internet. Spoluorganizátorem demonstrací byl stejnojmenný spolek.

Protestní akce byly očekávány například ve Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku, Polsku, Rumunsku, Řecku. Pod protestní internetovou peticí se už sešlo přes pět milionů podpisů.

Podporu demonstrantům v Německu vyjádřili představitelé sociální demokracie (SPD), Zelených, svobodných demokratů (FDP) či strany Levice. "Filtr při načítání považujeme za špatnou věc," uvedla šéfka kandidátky SDP ve volbách do europarlamentu a ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová. Spolková vláda, jejíž je SPD členem, přitom na evropské úrovni novelu podpořila.