Jak předejít těmto zajetým stereotypům, v čem selhává náš výchovně vzdělávací systém a jak traumata z dětství mohou ovlivnit naši dospělou psychiku? Nejen na tyto otázky mi bude odpovídat matka tří dětí, autorka blogu a stejnojmenné knihy „Děti jsou taky lidi“ Zdeňka Šíp Staňková, která je také propagátorkou unschoolingu, což je sebeřízené vzdělávání.

„Dlouho jsem si myslela, že ty nejhorší traumata si nesu ze školy z toho vzdělávacího systému, protože tam jsem se fakt necítila dobře. To, co já jsem v těch školách zažívala, zažívají a svěřují se mi s tím na blogu a Instagramu i moji sledující. Takže vím, že se děti ve školách často necítí v bezpečí, že tam dochází k hodnocení, což vede k soupeření mezi těmi dětmi,“ začíná vyprávět Zdeňka Šíp Staňková.

Naše generace mileniálů i ta předchozích si neseme nějaká traumata všichni. Naše maminky neměly k dispozici tolik informací. Dneska stačí pár kliků a dozvíte se nejen spoustu informací, ale i mnoho různých názorů na to, jak ty věci jdou dělat nebo je nedělat. V našich končinách ale stále přetrvá patriarcha a mnoho rodičů se drží stereotypů. Dítě se narodí, pak jde do školky, pak jde do školy, předtím ještě třeba do jeslí, na základku, střední a vysokou. Následně nastoupí do práce, pak odchází do důchodu a pak člověk umře. To jsou nějak pevně dané body v životě. S těmi se Zdeňka Šíp Staňková neztotožňuje.

Herečka Veronika Arichteva (vlevo) s moderátorkou podcastu Bohumilou Čihákovou
Syna vychovávám s respektem. Říkat ne se učíme oba, vypráví herečka Arichteva

Měla smůlu na učitele. Nemohla být autentická a říct si svůj názor. Svoje traumata odkrývá v upřímném rozhovoru. „Jako malá jsem byla velmi hodná a nosila domů ze školy samé jedničky. Ale jak jsem dospívala, začala jsem se chovat autenticky, a to se nikomu nelíbilo. Zlobit jsem se bála. Normální dítě se pozná tak, že křičí, běhá, hýbe se. To je definice dětství. No ale tohle děti ve školách dělat nesmí. K tomu mi přestaly jít předměty jako matika, chemie, fyzika a začala jsem rebelovat a vymezovat se. Maminka o mě měla nějakou představu, že mám nějak vypadat, nějak se chovat, nějak se projevovat, mít nějakou inteligenci a známky. Její představy jsem ale později nesplňovala, tak mi říkala, že jsem pokažená,“ vzpomíná Štaňková. 

V podcastu také uslyšíte, v čem selhává standardní vzdělávací systém, co je unschooling a proč se při něm nepoužívají učebnice i to, jak vznikl projekt Děti jsou taky lidi.

Nový díl si můžete poslechnout vždy od pátku na www.denik.cz. Vaše příběhy, dotazy nebo náměty můžete posílat na mail: bohumila.cihakova@denik.cz.