Noční bojovka, nebo stezka odvahy? V dobách minulých to byla hlavní náplň táborů. Dnes k tomu musíte připočíst i koukání do mobilu a volání rodičům domů, co je špatně.

Mobilní telefon na letním táboře se totiž podle pořadatelů stává čím dál častějším fenoménem. Zatímco dřív přišel rodičům jeden pohled za dva týdny, dnes jsou ve spojení takřka „online“. Pořadatelé to nezakazují, ale zároveň to taky nedoporučují.

„Na přihlášce to přímo máme uvedené, ale stejně děti s mobilem přijíždějí. Problém je to hlavně u malých dětí, kterým se může stýskat a brečí pak rodičům do telefonu, aby je vyzvedli,“ popisuje Lenka Dostálová, která tábory organizuje řadu let na Prachaticku.

„My rodičům a dětem říkáme, ať si s sebou žádné mobily ani elektroniku neberou. Jednak to ruší chod tábora a navíc si není kde mobily nabít, v táboře totiž nemáme elektřinu. Pokud si je však i tak vezmou a neruší tím chod tábora, nijak to neřešíme,“ říká skautský vedoucí Jan Masopust ze 16. oddílu Polanka.

Podle posledního průzkumu České rady dětí a mládeže (ČRDM) jen v pětině táborů děti mobil vůbec nepoužívají, stejný počet je naopak dětem dovoluje bez omezení. V šedesáti procentech táborů mohou účastníci mobil používat v předem stanovenou dobu. ČRDM, která problematiku analyzovala, oslovila organizátory 3575 dětských táborů, což je zhruba 70 až 80 procent z táborů pořádaných v České republice.

U mladších dětí přitom časté hovory s rodiči mohou vyvolat stesk po domově, ti starší zase věčně surfují po sociálních sítích a od digitálního světa si neodpočinou ani během prázdnin.

„Možnost zavolat vedoucímu, poslat mu textovou zprávu nebo e-mail s dotazem je přitom naprosto dostačující,“ podotýká Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.