Když bylo zpěvačce Olze Lounové pět let, postihl ji zápal mozkových blan, s nímž se ocitla v nemocnici. „Na pokoj ke mně nebyli vpouštěni rodiče. Přestala jsem kvůli tomu jíst,“ zavzpomínala na příhodu z 80. let. Na personálu si, jak podotkla, tehdy přítomnost mámy a táty vynutila. A hned cítila, jak se její stav zlepšil.

Podle odborníků blízkost rodičů či jiných blízkých, které mají rády, dětem v takových situacích pomáhá, v opačném případě si sebou léta nesou nezpracovaná traumata. Kampaň Být spolu je normální má proto za cíl zvýšit informovanost.

Vedoucí kampaně Ágnes Bučinská Němečková z Českého helsinského výboru podotkla, že je důležité být s dítětem nejen při hospitalizaci. „Ale třeba i při poskytování zákroků v lokální anestezii, kde je dítě při vědomí a potřebuje doprovázejícího člověka,“ řekla Deníku.

Kvůli případným nedorozuměním mezi rodiči a nemocnicemi loni ministerští úředníci vydali metodiku:

Být v nemocnici však mohou být i ti rodiče, jejichž ratolest je už trochu odrostlejší
Rodiče mají zákonné právo být s dětmi v nemocnici. Jsou ale i hraniční situace

Důležité je též být s dítětem při uvádění do anestezie a probouzení se z ní po operaci. „Jsou to klíčové momenty, kdy dítě může být traumatizované tím, že neví, co se děje, a nerozumí tomu, že ho něco bolí. Pečující mu dává pocit bezpečí a klidu,“ uvedla.

Spoluautorka kampaně Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství podotkla, že situace se od 90. let výrazně zlepšila. Už to totiž není tak, že by proti sobě na ostří nože stály skupiny zdravotníků a rodičů. „Stačí domluvit se a vzájemně si naslouchat,“ shrnula.

Podle Bučinské Němečkové jde vše mílovými kroky dopředu v nemocnicích s progresivními řediteli, náměstky a lékaři. „Některé nemocnice se ale naopak v době covidu jakoby opevnily a dávají najevo, že tam rodiče či jiné pečující pouštět nebudou,“ upozornila.

Vlajkovou lodí je dětské oddělení nemocnice v Havířové vedené primářem Hynkem Canibalem a vrchní sestrou Ivonou Mikulenkovou. „Rodiče se tam snaží maximálně zapojovat. Mají krásné rozkládací křeslo pro rodiče, do kterého stačí strčit, ono zmizí, posune se, a zdravotníci mají plný přístup k dítěti,“ přiblížila Bučinská Němečková.

Memorandum s nemocnicemi

Posun nastává i u rodičů. „Je čím dál víc těch, kteří si uvědomují, jak důležité pro jejich dítě je, aby ho v nemocnici podpořili a neodešli od něj,“ zmínila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Za vstřícný přístup zdravotníků v pražském Motole je dodnes vděčná kupříkladu maminka tří dětí a ambasadorka kampaně Lilia Khousnoutdinova. Před časem tam byl totiž hospitalizován její malý syn. „Střídali jsme se u něj. Neumím si představit, že by tam byl sám,“ podotkla.

Informace včetně platné legislativy, která právo na přítomnost rodičů či jiných zákonných zástupců a lidí jimi pověřených u dětí v nemocnicích zaručuje, mohou lidé najít na webu www.bytspolujenormalni.cz.

V některých zařízeních si stanovili přítomnost rodičů u dětí za jednu z priorit, jinde je to problém:

Být v nemocnici však mohou být i ti rodiče, jejichž ratolest je už trochu odrostlejší
Rodiče u hospitalizovaných dětí? Ministři chtějí jasnější pravidla pro nemocnice

Součástí je memorandum určené nemocnicím, které chtějí závazek k dodržování práv hospitalizovaných dětí a vnímání rodičů jako rovnocenných partnerů veřejně deklarovat. Organizátorky kampaně dokument do špitálů postupně posílají, podepsán by měl být do konce května.

Na kampani spolupracují i děti. „Je to dobře, protože se to týká jejich práv a předcházení traumat,“ poznamenala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která kampaň zaštiťuje.

Dětskou ambasadorkou je dcera Bučinské Němečkové Viktorie. Je ráda, že se její máma problematice věnuje. „Když jsou děti v nemocnicích bez rodičů, všechny to trápí. Když jsou s nimi, nemusejí se bát samoty v neznámém prostředí,“ řekla Deníku.