Mobilní telefony jsou vůbec noční můrou nejednoho učitele. Řada kantorů také nesouhlasila s masovým zaváděním tabletů do škol, se kterým před časem přišel bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Na některých školách se už dokonce rozjel pilotní program, nicméně současná ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) míní, že by se k pronikání těchto pomůcek do výuky mělo přistupovat citlivě.

Na používání mobilů při vyučování jsou ale jednoznačnější názory. Jejich odpůrci se mohou opřít o dlouholetý výzkum amerického psychologa Larryho Rosena. Ten zkoumá děti již čtvrt století a tvrdí, že mobily způsobují u dětí narcismus, psychická onemocnění a agresivní tendence. To potvrzují i čeští odborníci. „Celkově mají děti s poruchami pozornosti problémy reflektovat okolí i sebe samy. Poruchy pozornosti nebo specifické poruchy učení se objevují poměrně často," řekla Deníku psycholožka a bývalá učitelka Lenka Kvěchová.

Výzkum London School of Economics ukazuje, že žáci škol, ve kterých je mobilní telefon zakázán, mají v průměru o 6,41 procenta lepší výsledky. Děti jsou přitom obrovskými konzumenty nových technologií. Žáci do 12 let stráví užíváním s mobilním telefonem, počítačem a u televize téměř šest hodin denně. Ve věku od 13 do 18 let dokonce o tři hodiny více.

Samotní studenti se ovšem určitým omezením nebrání. Ve studii Bernarda McCoye z univerzity v americké Nebrasce více než polovina studentů uvedla, že by souhlasila s nařízením proti vyrušování mobily v hodinách. Pro úplný zákaz telefonů, tabletů a počítačů se ale vyslovilo pouze devět procent z nich.

Digitální demence, úzkost a deprese

Koncentrace je zřejmě jedním z pilířů úspěchu v životě. Dvě třetiny teenagerů ale věří, že věnovat se několika souběžným aktivitám nemá žádný vliv na kvalitu jejich práce.

Odborníci ovšem mají jasno. Pokud si mladí lidé učením nevybudují schopnost udržet pozornost, budou mít i později problém kontrolovat své emoce a empatii. Německý psycholog Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence, tvrdí, že důsledkem používání digitálních médií jsou poruchy čtení, úzkost, deprese či sklony k obezitě. „Porucha může být však způsobena dědičně. U dítěte s ADHD (pozn. red.: porucha pozornosti s hyperaktivitou) může být faktorů, které jsou příčinou, více. Média rozhodně nemohou za všechno," upozornila psycholožka Kvěchová.

Nicméně speciální pedagog a ředitel pedagogicko-
psychologické poradny v Brně Libor Mikulášek učitelům radí, aby ve třídách provedli systémová opatření. „Posadit žáka dopředu a dát mu spolužáka, který ho vtáhne do děje. Důležitá je kontrola a činnosti jako utírání tabule či jiné drobné aktivity, které pozornost oživí," dodal Mikulášek.

Infografika k tématu.

Denis Drahoš