Pocit štěstí podle studie Mladé hlasy 2022 převládá u dětí z příjmově silnějších rodin, a těch žijících s oběma rodiči. Méně šťastné jsou naopak děti, jejichž rodiče mají nižší příjmy, a ty, které žijí jen s mámou či tátou. Jak ale pro Deník uvedla koučka dětí a mládeže Lucie Straková z Celoročního klubu Hanka, nelze to zobecňovat. „Záleží na tom, jaké je v rodině prostředí,“ vysvětlila.

Když jsou totiž rodiče spokojení, kladně se to odráží i na dětech. „Když naopak nadávají jeden na druhého, dítě to vycítí. To, že druzí třeba mají něco jinak, zjistí až při vzájemném porovnávání. Záleží ale, kdo co jak podá. Kamarád třeba dítěti žijícímu jen s mamkou řekne „ty se máš, máš víc soukromí, to já s oběma rodiči ne“. Jemu pak nedojde, že o něco přichází,“ uvedla Straková.

Rut Veselá
Chudobu a nevzdělanost rodičů často zdědí i jejich děti, varuje Rut Veselá

Z výzkumu dále vyplývá, že přes čtyřicet procent dětí se nejšťastněji cítí s kamarády a třetina s rodinou. I to ale podle koučky není černobílé. „Některé děti jsou naopak víc v klidu s rodinou. Tam jim projde cokoli, kdežto s kamarády hrají určitou roli. Problém je, když se v ní necítí nebo z ní vypadnou, protože do kolektivu přijde někdo nový. Do rodiny zapadnou jednodušeji,“ řekla odbornice.

Pomoc druhým

Studie se uskutečnila loni, přičemž výzkumníci vycházeli z více než čtyři sta rozhovorů s dětmi od devíti do sedmnácti let. Několik desítek z nich se v pondělí 20. února zúčastnilo tiskové konference na Úřadu vládu, kde kladly dotazy přítomným politikům a úředníkům.

Jednu z dívek kupříkladu zajímalo, co mají děti dělat, když vědí, že kamarádka má problém, ale nechce se svěřit. „Důležité je neurazit se a vytvořit správný čas, kdy o tom bude chtít mluvit,“ reagovala náměstkyně ministra školství Martina Běťáková.

Kromě kulturního obohacení má učení více než jednoho jazyka také kognitivní výhody
Bilingvní výchova? Vícejazyčné děti lépe myslí a jsou pozornější

Jiný chlapec se zeptal, jak pomoci, když starší děti ubližují mladšímu, kterého nemůže ubránit, protože by pak napadli i jeho. „Dobré je zavolat prvního dospělého, který je poblíž,“ odpověděla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Další žákyně vznesla dotaz, jak podpořit spolužáka z řad ukrajinských uprchlíků. „Přispět můžete třeba do sbírky oblečení,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Více než polovina dětí v průzkumu uvedla, že má smysl ukrajinským uprchlíkům pomáhat. „Pomůžete mu hlavně tím, že ho uvedete mezi ostatní a třeba do kroužku,“ dodal k dotazu dívky ředitel výzkumné agentury STEM/MARK Jan Tuček.

Vítězové soutěže Zlatý oříšek 2022
Mimořádně nadané děti znamenají pro zemi poklad. Často však zůstane neodhalen

Děti vyjádřily i touhu žít v Česku bez bojů a válek či s lepší ekonomickou situací. Na otázku, proč rády chodí do školy, jich téměř dvě třetiny odpovědělo, že kvůli kamarádům. Na dotaz, proč se tam naopak netěší, stejný počet zmínil, že je nebaví učení.

Podle výkonné ředitelky Dětského fondu OSN – UNICEF Pavly Gomby studie vytyčuje i oblasti, ve kterých děti potřebují podporu. „Je to zvýšení informovanosti o dětských právech, ochrana před dopady chudoby a vytvoření bezpečného zázemí, kam se mohou obrátit v případě problémů,“ shrnula.

Co dalšího ukázal výzkum
• 51 procent dětí má pocit, že někdy jsou jejich názory v rodině respektovány, jindy ne

• 48 procent dětí zná své právo na vzdělání a podle 62 procent je toto právo v Česku respektováno

• 42 procent dětí uvedlo, že v rodině šetří, protože vše zdražilo

• 27 procent dětí by se rádo podílelo na rozhodování o rodinných programech, 15 procent o svém volném čase

• 18 procent dětí ví hodně o prevenci drog, 35 procent o ní ví něco