Číst, psát a počítat. To je základ nutný do života. Kvůli jeho nástrahám ale nestačí. Děti potřebují být i duševně odolné. „Mají úplně jiné zátěžové podmínky, než jsme měli my. To je třeba respektovat a nesrovnávat s tím, jak to bylo za nás. Je velký důraz na individualitu, tlak na výkon,“ uvedla pro Deník dětská psychiatrička Lucia Vašková z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Duševní napětí děti čím dál častěji řeší sebepoškozováním. Nahromaděné problémy z domova či ze školy a vnitřní pocity způsobí přetlak:

Duševní napětí děti čím dál častěji řeší sebepoškozováním. Nahromaděné problémy z domova či ze školy a vnitřní pocity způsobí přetlak.
Děti zažívají záchvaty paniky, roste počet sebepoškozování, varují odborníci

Děti podle ní mají přehnaná očekávání, co by měly dokázat už v patnácti. Mají také strach, že neuspějí. Nesouhlasí s názory, že jsou oproti dřívějším generacím méně psychicky odolné. „Opomíjí se právě to, že čelí větší psychické zátěži. Ke stresu přispěly i covidové uzávěry, války či ekonomická nejistota. Krize jsou větší a větší. Situace ve světě nevypadá pozitivně. Máme strach, aby se válka nerozšířila,“ vysvětlila.

Na druhou stranu ale podle ní není dobré, když se rodiče snaží dětem zametat cestičku víc, než je zdravé. „Nepřipravují je na zátěž, která k životu patří. Nepříjemná situace totiž není hned nebezpečná. Dítě je třeba vychovávat tak, aby zvládalo život,“ zdůraznila.

Zdroj: Youtube

Za důležité považuje, aby umělo pojmenovat, jak se cítí, jak zvládá sociální stres, jak se může popasovat se vztahy a vědět, za kým jít s problémem. „Pomoci mohou školní psychologové, sociální pracovníci nebo učitelé při třídnických hodinách. Nejlepší je mluvit s dětmi formou hry, aby je to bavilo, vtáhlo a nebylo to násilné,“ dodala.

Pomoc kamarádce

Přesně o to se snaží metodika socio-emočního učení RRRR vyvinutá v Austrálii. Značí respekt, rozmanitost, rovnost a resilienci (odolnost). „Je to efektivní cesta, jak u žáků rozvíjet dovednosti, které jim pomohou o své duševní zdraví pečovat a také včas poznat, že potřebují pomoc,“ vysvětlila při nedávném kulatém stolu v Praze předsedkyně organizace Sofa Lenka Felcmanová.

V minulém školním roce byl tento výukový program v pilotním projektu vyzkoušen ve dvou základních a jedné střední škole v Mostě a Praze. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že drtivá většina zapojených učitelů, kteří dostali potřebné příručky, to hodnotí jako přínos. „Je to perfektně zpracované,“ ocenila kupříkladu učitelka a metodička prevence Střední školy technické Most Andrea Hříbalová.

Děti se často bojí říct si o pomoc nebo vůbec nevědí, jak to říci, pokud mají nějaké psychické potíže:

Děti se v případě psychických problémů či potíží ve škole často uzavírají do sebe, protože se cítí opuštěné. Ilustrační snímek
Jak poznat, že má dítě problémy? Varovné jsou prudké změny nálad, říká psycholog

Jak dodala, dvě žákyně si díky této prevenci, zahrnující diskuse, hraní rolí či osvětový film, poradily s tím, co dělat, když se jim kamarádka svěřila, že ji doma bije táta. Kontaktovaly policii, která se obrátila na Orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Téma duševní odolnosti má být i součástí nového vzdělávacího programu připravovaného ministerskými úředníky. Do výuky na školách by se měl promítnout v září 2025. „Je zřejmé, že ve společnosti tyto otázky rezonují,“ podotkla Markéta Pastorová z Národního pedagogického institutu.

V číslech

• 1 ze 7 dětí a dospívajících se potýká s duševními potížemi
• 75 % duševních onemocnění se projeví do 24 let věku
• 50 % duševních onemocnění se projeví do 14 let věku
• 50 % (a více) žáků 9. tříd v ČR projevuje známky zhoršené životní spokojenosti
• 40 % žáků vykazuje známky středně těžké až těžké deprese
• 30 % žáků projevuje znaky středně těžké až těžké úzkosti

Zdroj: Sofa (z údajů WHO či Národního monitoringu duševního zdraví – červen 2023)