Třetina dětí se ve školách „dusí“. Musejí dýchat až trojnásobné množství oxidu uhličitého, než jaké povolují zákonné normy. Důvod? Obyčejná plastová okna. Ta třídy uzavřou před okolním světem tak neprodyšně, že v nich nemůže cirkulovat vzduch. V místnostech se pak hromadí vydýchaný vzduch, který je plný nebezpečného plynu. 

Hluk jako s motorovou pilou

To ale není jediný problém. Poslední průzkumy České rady pro šetrné budovy ukázaly, že jsou třídy navíc špatně osvětlené a ozvučené. V některých školách dokonce odborníci naměřili hluk o síle 84 decibelů. „Což je, jako kdybychom tam najednou spustili motorovou pilu,“ přiblížila podmínky v českých školách ředitelka rady Simona Kalvoda.

Na nepříjemný hluk si podle ní při průzkumu stěžovalo téměř osmdesát procent dětí. Pět procent z nich přitom uvedlo, že je rámus ve třídě ruší opravdu „velmi“. 

Světlo pak zhodnotila jako nepříjemné skoro polovina školáků. „Měření zkrátka ukázalo, že máme ve školách vícero problémů. Nikoliv jenom ten, že se vzduch ve třídách vydýchá už po pouhých osmnácti minutách od začátku výuky.

Nesprávné jsou také osvětlení a akustika místností,“ shrnula Simona Kalvoda. Jenomže to se podle odborníků okamžitě projeví na výkonu a zdraví dětí: trápí je například únava, nepozornost a pálení očí. 

„U astmatiků mohou nadměrné koncentrace oxidu uhličitého spustit dokonce záchvaty,“ přidává další varování pneumolog z pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Votruba. Pokud navíc děti vdechují plyn dlouhodobě, mohou je sužovat je časté bolesti hlavy, nevolnosti nebo závratě.  

Školy proto začaly volat po změně. Zateplení budov, od kterých si původně slibovaly úspory, jim prý přinesly spíš „medvědí službu“.   

„Zabudování nové vzduchotechniky, která by alespoň částečně napravila situaci po zateplení školy, nás totiž bude stát asi čtyři miliony korun. To je skoro polovina všech peněz, které jsme vydali za původní rekonstrukci,“ řekl třeba starosta Hrušovan u Brna Miroslav Rožnovský. Obce i školy by podle něj uvítaly další podporu.

Ať nám pomůže stát

Jenomže ministerstvo školství nic takového  nechystá. „Za investice do škol jsou odpovědní zřizovatelé, tedy obce a kraje. Ty mají na tyto výdaje od státu prostředky v rámci rozpočtového určení daní,“ odmítla jakoukoliv pomoc ředitelům škol mluvčí úřadu Jarmila Balážová.

Státní fond životního prostředí, který poskytoval původní dotace na zateplení budov škol, je svolnější. Podle mluvčí fondu Lucie Früblingové mohou obce peníze na vzduchotechniku  dočerpat. „Novější programy navíc se vybudováním vzduchotechniky při zateplování počítají,“ uvedla.

Česká rada pro šetrné budovy chce ale začít řešit i nevhodné osvětlení a nevyhovující akustiku. „Už jsme se kvůli tomu spojili i se Svazem měst a obcí a s Národním centrem energetických úspor,“ uvedla Simona Kalivoda.