Dětské skupiny primárně vznikají jako podpora pro rodiče, kteří se snaží skloubit profesní a rodinný život. Premiér Petr Fiala (ODS) je dokonce nedávno v odpovědích na dotazy občanů označil za jeden z nástrojů podpory vlády pro mladou generaci, kterou jim chce dopomoci k rozhodnutí založit rodinu. „Nedostatek mateřských škol řešíme možností zakládat dětské skupiny,“ uvedl na sociální síti X.


Jenže podle odborníků může být docházka do dětské skupiny místo školky problematická. Upozornil na to Audit vzdělávacího systému 2023, který provedlo informační centrum o vzdělávání EDUin.

„Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje systém, který by kvalitu poskytované péče v dětských skupinách monitoroval a vyhodnocoval, nemáme data o tom, jak kvalitní péče se dětem navštěvujícím tento institut dostává. Zároveň to prakticky znamená, že některé děti neprojdou předškolním vzděláváním, což může především v případě dětí ohrožených sociálním znevýhodněním sehrát negativní roli v jejich budoucí vzdělávací, ale i profesní dráze,“ uvedli odborníci na vzdělávání v auditu.

Dětské skupiny jsou stále žádanější. Matky se touží dříve vrátit do práce:

Dětské skupiny jsou stále žádanější. Matky už nechtějí být s dětmi tak dlouho doma a touží se vrátit do práce. Ilustrační snímek
Dětské skupiny vrací matky dříve do práce. Brzdí vylidňování malých obcí

Dětské skupiny nespadají pod ministerstvo školství, protože nejsou vzdělávací institucí. V evidenci je vede ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle údajů resortu aktuálně v Česku funguje 1 722 skupin s platným oprávněním a kapacitou 23 207 míst. Na začátku dubna resort začal přijímat žádosti do nové výzvy operačního programu Zaměstnanost plus na založení nových skupin, a dá se proto očekávat, že další skupiny znovu vzniknou. Vyhrazeno je na to až sedm miliard korun z Evropského sociálního fondu.

Nemají vzdělávací charakter

Podle předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniely Celerýnové jsou v dětských skupinách nejvíce zastoupeny děti dvouleté a primárně pro děti mladší tří let vznikají. „Většina dětí pak odchází do mateřských škol. Starší děti zůstávají ve skupinách třeba v případech, že nemají v bydlišti nebo poblíž dostupnou školku,“ přiblížila.

Roli může hrát i rozhodnutí rodičů. Na nich pak ale zůstává, aby zhodnotili, zda dítě dostává výchovu, kterou si představují a která je vhodná. Od roku 2021 platí novela zákona, která nařizuje, aby v každé dětské skupině s dětmi staršími tří let působil jeden pedagog. Jak ale předškolní vzdělávání má v dětské skupině vypadat, už zákon neříká.

Stát zvýšil maximální částku, kterou zaplatí rodič za školné v dětské skupině:

Výše školného se v dětských skupinách značně liší. Ty bez státního příspěvku ho ženou k deseti tisícům. U těch, které ho pobírají, záleží na různých okolnostech a podmínkách provozování. Ilustrační snímek
Část rodičů si připlatí za dětské skupiny. Stát zvýšil limit na školné

„Dětské skupiny vznikly primárně proto, aby rodiče mohli sladit profesní a pracovní život. Nemají vzdělávací charakter, a ani se do této role nestavíme. Jak to bude vypadat, záleží na zřizovateli skupiny. Bohužel si to rodiče často neuvědomují, stejně jako fakt, že samotná účast v dětské skupině neplní poslední povinný rok předškolní docházky,“ popsala Celerýnová.

Pro některé rodiče je pak nepříjemným a zcela nečekaným překvapením například návštěva sociálky nebo rovnou policie. I proto by sama asociace uvítala státem řízenou metodiku. „Bylo by dobré, kdyby se v tomto ohledu pravidla pro dětské skupiny i mateřské školy nějak sjednotily a dětské skupiny pro předškolní vzdělávaní získaly osnovy. Důležité je to pak hlavně kvůli dětem, které pocházejí ze sociálně slabších rodin,“ doplnila předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin.